Zetor bude propouštět 40% zaměstnanců. Traktory střední třídy nemají odbyt, velký díl jejich práce berou mohutné stroje John Deere, Case nebo Fendt, které brázdí velké širé žluté lány i v noci. Políčka jsou v čudu, koníci jenom pro zábavu bohatých a jezedáci už nejsou.
Zetor je jedním z případů zlodějské privatizace. Podnik, který byl konkurenceschopný na světových trzích, asi bylo třeba položit. Sledovala jsem to přes známého, který tam pracoval v manažerské pozici. ČR a zaměstnance Zetoru to poškodilo. Konkurence a ti, kteří podnik vytunelovali jásali.
Proč se dnes přes EP a EK útočí na Babiše a Afrofert? Jednak tam udavači z TOP a Pirátů tento problém společně s TI nastolili. Ale mezi 30 europoslanci, kteří se zúčastnili projednávání, vystupovali většinou Němci a Belgičané. Příspěvky četli. Kdo jim je dodal? Těžko znají detailně situaci u nás. Kdo k nám masívně dodává zemědělské produkty a potraviny? Kupodivu právě Němci a Belgičané. Takže oni v EP pracují v zájmu svých zemí a firem. Naše opozice chce vít dotace Agrofertu a tím oslabit jeho konkurenceschopnost. Tím pracuje proti zájmům ČR. Stejně Havel pracoval proti našim zbrojařům. I tam nás "spojenci" rádi nahradili.
Jo, tomu rozumím, cukrovary jsou to samé, pivovary v bledě modrém a Renault ze Škodovky vyšprtali taky Němci. Poldovka, sklářství, teď je na řadě i kontilití v NHKG a časem lehne i Werk. Totální koloniální závislost. Potravinářství šlo jako první, žrádlo je velká rozpočtová položka a nedá se nežrat.
Moskva, 23. listopadu 2017 – (PREKON) – Nově se předpokládá, že do Ruska bude do roku 2022 dodáno až 6000 sad traktorů modelové řady FORTERRA. Ruský partner projevil také zájem o dodávky sad dalších modelových řad nebo motorů ZETOR. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur.
Podpis memoranda je dalším důležitým krokem, který umožňuje produktům společnosti ZETOR TRACTOR a.s. vstoupit na významný zahraniční trh. Obsahem dokumentu je příslib dodávky šesti tisíc sad traktorů FORTERRA v letech 2018–2022, dále dodávka tříválcových motorů a poskytnutí technické podpory při výrobě traktorů do 50 koní. Ruská strana vyjádřila také zájem i o další modely, konkrétně o PROXIMU a CRYSTAL.
Podpis memoranda proběhl ve středu 22. listopadu v Moskvě za přítomnosti prezidenta České republiky Miloše Zemana a vládních představitelů Ruska a ČR. Společnost ZETOR TRACTORS a.s. zastupoval David Kollhammer, ředitel Úseku strategie a KEMP pak výkonný ředitel Vladimir Vyacheslavovich Lebeděv.
Presovsky pomocny biskup, ktoreho papez "prevelil" do USA, kde sa stal sidelnym biskupom v Parme, v Ohio, USA, pred par hodinami zverejnil pribeh na facebooku, nad ktorym, myslim, stoji za to zamysliet sa:
Na lavičke v parku sedel osamelý starček. Vedľa neho si prisadla mama s dcérkou. Starček dal dievčatku cukrík. A ona, múdra hlavička, mu hneď povedala: „Ďakujem (rus. Spasibo)!“ Starček sa so záujmom opýtal: „Čo je to za slovo, ktoré si mi povedala?“ Dievčatko si pomyslelo, že starček ju nepočul a opäť povedala: „Ďakujem (rus. Spasibo)!“ Ale on sa opäť spýtal: „Ale čo znamená to slovo?“ Dievčatko pokrčilo plecami: „Moja mama a otec ma tak učili hovoriť.“ „Veľmi dobre, moja milá. Ale rozumieš tomu, čo si povedala?“ Vtom začala matka vysvetľovať: „Moja dcérka vám poďakovala za cukrík. Tak to robia všetci vychovaní ľudia.“ „Áno - áno, samozrejme. No to slovo je zvláštne. Nevyjadruje len vďačnosť. Kedysi boli tieto slová modlitbou, ktorej úplné znenie bolo: "Nech ťa spasí Boh (rus. Spasi tebja Bog)". Ty si mi urobil dobre a ja prosím Pána, aby ťa spasil pre večný život: "Nech ťa spasí Boh (rus. Spasi Bog)". Neskôr ľudia začali zabúdať na Boha a jedno písmenko sa stratilo. Každý si zvykol hovoriť "spasi-bo". Čo je "spas (rus. spasi)" je jasné, ale čo je to "bo"?" Deduško si vzdychol: „Ľudia často zabúdajú na Boha. Žijú ako sa im zachce a tak aj zanedlho zomierajú. Preto tí, ktorí pamätajú na Stvoriteľa, modlia sa jeden za druhého: "Nech ťa spasí Hospodin. Nech ťa spasí Boh. (rus. Spasi tebja Gospodi. Spasi tebja Bog)". Ale keď človek sám nerozumie tomu čo hovorí, potom to už nie je modlitba, ale niečo úplne iné. Všakže?“ Starček sa uklonil svojim poslucháčkam: „Prepáčte mi, že som vás tak dlho zdržal svojimi rečami. Ale bol by som veľmi rád, keby sa taká svetlá duša, ako je vaša dcérka, pomodlila za mňa.“ Starček sa pomaly zdvihol z lavičky, ešte raz sa uklonil a opierajúc sa o paličku odchádzal opustenou alejou. "Nech vás spasí Boh (rus. Spasi vas Bog)," zavolalo dievčatko za ním.
Jednou jsme málem odrovnali rustinare, když zkoušel jednoho blbecka a dal mu z milosti trojku a při odchodu žáčka od tabule mu řekl, snad podekujes a blbeček řekl sabaka My obrazně lehli pod lavice smíchy
Proč na lavičce neseděl chlapeček a neřekl obyčejně americky Hy?A proč by se cizí lidé měli modlit za starého dědka? Není sebestredny?Smrt by pro něj byla vysvobozenim
Zdravím do Nory. Vrátila jsem se už dnes, protože vše důležité bylo nastoleno, probráno a na závěrech je téměř úplná shoda. Co se bude dít dál, zatím přesně nevím, ale něco se rýsuje.
Zaujala mě debata v minulém krtinci, zda očekávat, nebo ne. Aby člověk nebyl zklamán. Nedávno jsem o tom četla zamyšlení psycholožky. Nevím, jestli rčení nevzniklo kdysi dávno jako varování před touhou po získání hmotného bohatství; dnes se řeší spíše vztahy a duševno. S názory níže bych bez problému souhlasila.
Kdo nic nečeká, není zklamaný. Nejspíš ale skončí někde, kde vůbec nechtěl být.
S poučkami o tom, že očekávání nás ženou do záhuby, se v poslední době roztrhl pytel. Ať se jedná o naše očekávání od vztahů, od našich blízkých, v pracovním prostředí nebo třeba od budoucnosti. Je ale opravdu problémem něco očekávat? Podle mě je spíš problém neočekávat nic. Pokud nebudeme nic očekávat (od sebe, od svých blízkých nebo od svého nadřízeného), pak také nejspíš nebudeme mít příliš snahu něčeho dosáhnout, ostatní se k nám budou moci chovat jako ke kusu hadru a my to budeme přijímat, protože nic víc nečekáme. Často nám lidé radí: nic neočekávejte, a nebudete zklamaní. Ale je to vůbec reálné? Celé na:
https://psychologie.cz/hlavne-nic-neocekavat/
Přeji hezký večer, já už sem dnes nejspíš nepůjdu, mám plnou hlavu jiných věcí, přiblblé vtípky mě nelákají.
Tak jsem očekávala, že strávím ponuré zimní večery u turecké telenovely,ze začátku to vypadalo nadějně, krásní mladí lidé, krásné dekorace,příslib romantických zápletek, ale už mi to leze na nervy,pořád to protahují koukám na to už 3. týden a jen se kupí lži neupřímnost faleš a agresivita. To následující seriál Láska až za hrob,tam na sebe pořád řvali a hysterčili, to jsem zavrhla už u 3. dílu a mám klid,ale ta Příchuť lásky, ta mě tedy zklamala ale 8 dílů to už dokoukám, ale leze mi to na nervy.
V Noře je prostě vždycky zábava! :-) Jak jste na to, Gaio, přišla? Já žádné předplatné nemám a normálně to otevřu celé. Mám takový dojem, že se zaklínáte nenaplněnými očekáváními, ale jen v tom, co sama nechcete, abyste si zdůvodnila, že je to špatné (taky tak trochu "kyselé hrozny"). Ale to nic, to je taky normální životní strategie. Kopírovače zřejmě článek zaujal, to mě těší.
S poučkami o tom, že očekávání nás ženou do záhuby, se v poslední době roztrhl pytel. Ať se jedná o naše očekávání od vztahů, od našich blízkých, v pracovním prostředí nebo třeba od budoucnosti. Je ale opravdu problémem něco očekávat? Podle mě je spíš problém neočekávat nic. Pokud nebudeme nic očekávat (od sebe, od svých blízkých nebo od svého nadřízeného), pak také nejspíš nebudeme mít příliš snahu něčeho dosáhnout, ostatní se k nám budou moci chovat jako ke kusu hadru a my to budeme přijímat, protože nic víc nečekáme. Často nám lidé radí: nic neočekávejte, a nebudete zklamaní. Ale je to vůbec reálné? Pojďme si nejdříve vysvětlit, co vlastně očekáváními myslím a jak z nich udělat pozitivní a přínosnou věc. Představte si, že si koupíte drahý produkt nebo zaplatíte exotickou dovolenou. Od zakoupeného produktu očekáváte, že bude mít kvalitu přiměřenou ceně, za kterou jste jej pořídili. Pokud ne, produkt vrátíte nebo budete požadovat nápravu. Myslím, že si nikdo neřekne: „Neměl jsem od toho tolik očekávat, teď bych nebyl zklamaný.“ Místo toho jednáme. Proč bychom tedy neměli očekávat od druhých nebo obecně od situací, že budou přiměřené tomu, jakou energii jsme jim věnovali? Pokud druhým nebo nějakému cíli věnujeme svůj čas, síly či nápady, nejspíš očekáváme, že se nám daná energie vrátí. Nebyli bychom hloupí, neustále ztrácet čas bezvýznamně? Pokud tedy vkládáme materiální nebo citovou investici do vztahu, očekáváme, že vztah bude nějakým způsobem naplňující. Nebudeme-li to očekávat, možná budeme ztrácet čas s lidmi, kteří nás neocení, kteří nás budou pouze využívat, na které se nebudeme moci spolehnout a kteří si nebudou vážit ani nás, ani našich snah. A tohle, předpokládám, nikdo od vztahu nechce. Synonymem očekávání je také „být připravený“. Naše očekávání se odvíjí od našich předchozích zkušeností, pocitů, potřeb, tužeb.
Možná se vám můj pohled zdá příliš vypočítavý, ale není to tak. I když to vztáhneme na děti, které nám nemohou vracet stejně, jako my jim dáváme, pořád je výsledkem šťastné dítě, které se dobře vyvíjí a které připravujeme na budoucí život. Naše snahy mají tedy velmi zásadní a hmatatelný výsledek. Plánovat a těšit se Co tedy myslím oním očekáváním? To, že máme určitou představu, jak by věci měly být. Jak by se k nám měl partner chovat, jaký by měl být, jak by měla vypadat dovolená, na kterou jedeme, nebo jaký pocit budeme mít, až se uvidíme s rodinou. To vše jsou předpoklady, vize, očekávání. Těším se domů, protože očekávám, že mě pobyt doma nabije energií. Očekávám, že se ke mně bude partner chovat hezky a s respektem, že mě bude práce naplňovat, že si na dovolené odpočinu. Pokud nic z toho nebudu očekávat, jak budu vědět, zda jsem si vybrala správného partnera? Proč bych se těšila domů? Proč bych si hledala jinou práci, která bude lepší než ta předchozí, nebo plánovala dovolenou? Stejně tak můžeme očekávat, že máme před sebou náročný úkol a je třeba se na něj dobře připravit. Pokud to očekávat nebudeme, možná přípravu podceníme. Synonymem očekávání je také „být připravený“.
Naše očekávání se odvíjí od našich předchozích zkušeností, pocitů, potřeb, tužeb. Na očekáváních samých není nic špatného – lehce předvídat a umět si představit svou budoucnost a také klást určité nároky je podle mě v pořádku. Vztah bez očekávání Mnoho nových psychologických směrů s očekáváním pracuje. Radí představit si, jak bychom chtěli, aby naše budoucnost nebo vztah vypadaly, a uvěřit tomu, že je možné toho dosáhnout. Co jiného to je, když něčemu opravdu věříme, než že očekáváme, že se to stane? Nemáme pochyb, že na něco takového máme právo, zasloužíme si takové zacházení či úspěch.
Budu pokračovat na příkladu se vztahem. Kdybychom žádná očekávání od vztahu neměli, pak bychom potkali sympatického člověka, který by se nám líbil, a pokud by byl zájem i na jeho straně, dali bychom se dohromady. Neřešili bychom, jestli má práci, jaké má koníčky, názory, co dělá ve volném čase, jak se k nám ve vztahu chová. Nechali bychom to plynout, neočekávali bychom od něj nic, a tak bychom, podle některých, nebyli nikdy zklamaní. Možná bychom ale za půl roku zjistili, že tenhle super člověk má některé vlastnosti, které nám nevyhovují, že například chodí po večerech na pivo s kamarády, nesportuje, nebaví ho práce. Pořád by měl i dobré vlastnosti, a protože bychom neměli velké nároky na partnerství, tak bychom to neřešili. Možná bychom si ho jednou vzali a pak seděli po večerech sami doma, sportovali s jinými, živili ho, protože by měl už pátou práci, která by ho pořád nebavila, a náš život by byl snesitelný, ale ne skvělý. Snesitelný proto, že bychom nic víc neočekávali. Pokud však máme určitá očekávání od vztahu, pak ještě než jej navážeme, vyhodnotíme, zda jsme pouze okouzleni momentální přitažlivostí, nebo zda má vztah potenciál naplnit naše očekávání i v budoucnu. Kdybychom neočekávali, že můžeme mít skvělý vztah, kde si budeme s partnerem vycházet vstříc a sdílet společné zážitky, možná bychom měli prostě jiný a byli tak nějak spokojeni. Znám lidi, kteří už od svého vztahu opravdu nic nečekají, jejich sny a představy a harmonickém svazku jsou ty tam. Zažili nevěru, nadávky, ignoranci a špatné zacházení, a stejně s partnerem zůstali. Nepřijde mi ale, že by je to činilo šťastnějšími. Spíš naopak.
Vnímat, co se děje – a jednat Říká se, že člověk by měl mít vysoké očekávání od partnera na začátku vztahu, po svatbě by se mu měl naučit odpouštět. Do určité míry s tím souhlasím – pokud totiž nejednáme na začátku vztahu jako zoufalí lidé, nutně potřebující partnera, máme své představy o vztahu a dokážeme je komunikovat, je větší pravděpodobnost, že sítem projdou ti vhodnější partneři, s kterými můžeme mít hezký vztah. V čem přináší očekávání negativa, zmíním teď jedním slovem – zklamání. Důležité totiž je, jak naložíme s tím, když se někdo nechová podle našich očekávání. Uvedu opět příklad s partnerem. Pokud se nechová ve vztahu podle našich očekávání, což se může lehce stát, máme několik možností. Buď mu naše představy komunikovat a počkat, zda nám vyjde vstříc (možná to zní neuvěřitelně, ale pokud vás má partner rád a je to možné, často vám vstříc vyjde). Pokud to není možné, lze svá očekávání od partnera a vztahu přehodnotit a být spokojeni s tím, jak se věci mají teď – pokud jsou i tak dostatečně dobré. Nebo se s partnerem dohodnou na přijatelném kompromisu, kde se naše vzájemná očekávání a představy setkají. Pokud to možné není, asi je jasné, co bude následovat. Pokud vztah není podle našich představ, neměli bychom svá očekávání a představy smést ze stolu a říci si, že problém není v partnerovi, který nám je nevěrný, který je nespolehlivý nebo na nás nebere ohled, ale v tom, že očekáváme příliš. Dalším důležitým bodem je vybudovat si smysl pro realistická očekávání, ani ne příliš nízká, ani nedosažitelná. Aby člověk věděl, jakým směrem se chce do budoucna ubírat, nebo dokázal vyhodnotit, že jeho očekávání se nenaplňují a proč. Ne příliš účinné je očekávat, že vše se bude dít bez jakéhokoli našeho přičinění, a nestane-li se tak, okamžitě snahy zanechat a vydat se jiným směrem (a pak opět očekávat, že věci budou přesně podle našich představ a bez práce). Nevědomé vzory Naše očekávání by neměla být nevědomá a založená na automatických vzorech z minulosti, ale vědomá a odrážející naše potřeby a zároveň zohledňovat potřeby druhých. Spousta z nás si nosí určité vzory z původní rodiny a pak automaticky očekáváme, že i v dalších vztazích to bude podobné. Nejdříve bychom měli tyto naše nevědomé vzory prozkoumat a poté se naučit svá očekávání přizpůsobit možnostem a našim osobním přáním či potřebám. Pokud budeme od našeho protějšku očekávat, že nás bude milovat a chovat se k nám s respektem a vřele, budeme se podle toho také chovat my k němu (nebo budeme své očekávání komunikovat formou, která pro něj bude dostatečně srozumitelná), pak nevidím důvod, proč by se naše očekávání nenaplnilo. Nepřiměřená očekávání jsou cestou do záhuby. Obzvlášť pokud jste po jejich nenaplnění zklamaní a neberete je jako signál, že buď očekáváte příliš, nebo je potřeba změnit svůj přístup. Budeme-li očekávat, že partner bude bezchybný, nejspíš budeme zklamaní. Naopak pokud nemáme na partnera žádné velké požadavky, nic od něj nechceme, pak to možná bude chápat jako nedostatečný respekt nás k sobě a podle toho se k nám bude chovat i on. A my to přijmeme, vždyť od něj nic jiného ani nečekáme.
Komunikujte Druzí lidé nemohou vědět, co je pro nás důlěžité, dokud jim to nesdělíme s taktem a srozumitelně. Pokud to nejsou požadavky, které by se zásadně křížily s jejich hodnotami a prioritami, nejspíš nám vyjdou vstříc. Také to neznamená, že pokud někdo nesplní naše očekávání, hned jej odepíšeme. Pokud je to však pro nás zcela zásadní a druhý v tomto není schopen naše představy naplnit nebo se alespoň přiblížit akceptovatelnému kompromisu, asi dojde jednou k frustraci či ukončení vztahu. A podle mě je to dobře. Představte si například věrnost ve vztahu. Neočekáváte snad, pokud si svého partnera vezmete, že bude vám věrný? Možná ano, možná ne. Věřím, že každý to má jinak, proto je dobré si to s partnerem vykomunikovat na začátku. Stejně jako například očekávání, že druhý nebude flirtovat s dalšími lidmi. Pro někoho naprosto běžná věc. Vůbec bych se nepřela o tom, zda je to správně nebo špatně. Využívejte celý web. Předplatné Každý by měl ve vztahu komunikovat to, co je pro něj přijatelné a co ne. Pokud tedy sdělíte svá očekávání partnerovi na začátku, bude se moci lépe orientovat v tom, zda takový vztah je vám schopný poskytnout a nebude vás nechtěně zraňovat chováním, které on považuje za naprosto neškodné. Nepřiměřená očekávání jsou cestou do záhuby, s tím souhlasím. Obzvlášť pokud jste po jejich nenaplnění zklamaní a neberete je jako signál, že buď očekáváte příliš, nebo je potřeba změnit svůj přístup, pracovat usilovněji nebo přehodnotit situaci. Na závěr shrnu nejdůležitější body: naše očekávání by měla být reálná je třeba pro jejich naplnění něco udělat měli bychom je srozumitelně komunikovat našemu okolí dožadovat se jejich splnění bez našeho přičinění nikam nevede neměli bychom být jednoduše zklamaní a odrazeni, pokud se věci nevyvíjí okamžitě podle našich představ. Vše chce svůj čas a trpělivost. Radka Gottwaldová Absolventka psychologie www.jadropudla.com
Copatej, co všecko nečtete?! To by mi muselo být opravdu hodně zle, abych takové koniny louskala. Inu každému podle jeho gusta. Copatí je holt mají vytříbené ;)
Úlky z čeho, Gaio a Ládiku!!!? U nás z vlaškých ořechů, cukru a bílku s trochou citronové kůry, přilepené na linecká kolečka bílým krémem - v tom malinko rumu je. Jsem dnes slavně dopekla ořechové tyčinky se žloutkovou polevou (Gaia pro ně má název, co si ho nevybavuji), ze zbylých bílků chlebíček a polepila ty koupené laskonky. Ještě pro mého jedince vyrobím punčové koule z všelikých přebytků (ty on si dokonce kupuje v cukrárně).
Nic milého už neočekávají jen ti hodně světem omrzelí - i když ani ti nejspíše ne a já vlastně nikoho takového ani neznám.
Ty úly dělám jako vy,akorát do nich dávám krém z másla cukru a žloutků s tím rumem a lepím na piškoty. A když už mám ty piškoty, tak mezi 2 dám plátek banánu spíchnu paratkem a namočím do čokolády.To ještě udělám v pátek a jinak nic. Těm rohlickum říkám řezy touha.Je to od mé babičky.
Tužka napíše,...četla jsem si,....no,....mám za sebou extra zážitek,...a při něm bylo toho očekávání, všeho druhu, navršeno během krátkých chvil tuze mnoho.
Protože jsem celý den pracovala a splnila několik slíbených pracovních akcí, tak jsem si za odměnu dala procházku se psy už setmělou krajinou. A protože mám stále v podvědomí na všechno katastrofické scénaře,...tak jsem měla baťoh na malé psy, kdyby je boleli pacičky, baterku, nůž na větvičky, /šla jsem k lesu/ a i krabičku poslední záchrany/, ta mi v té situaci byla na kulový/.
V temné, úvozové cestě, po stranách jsou vzrostlé keře, se k nám z protisměru přiřítil s náramným štěkotem černý vlčák. Baterka v baťohu, tu cestu znám, šla jsem ji víc jak tisíckrát, /první chyba v očekávání,/. Zastavili jsme se. Můj vlčák si sedl přede mne a vyhrůžně hrdelně vrčel, byl na vodítku,...bleskem jsem uvažovala, zda ho vypnout, aby nebyl v boji vlčák proti vlčákovi v nevýhodě,...neudělala jsem to, oba malé psy jsem dala do báglu na záda,...byla jsem na mrtvici,...předpokládala jsem /opět očekávání, že s ním někdo jde a začala jsem do tmy volat,....zavolejte si toho psa,...to jsem opakovala snad dvacetkrát,...až se ozvalo pískání,...pes na pár vteřin přestal štěkat a pak začal znovu dorážet přískoky na mého psa. Litovala jsem, že jsem nevyndala ten nůž,...je to vystřelovák s čepelí 30 cm.....v mládí mi ho vyrobil jeden ctitel, abych se ubránila, když jsem nucena sama chodit v noci z práce.
Pak jsem zaslecha dusot, dva chlapi přiběhli, asi táta se synem, tak padesát a dvacet,...neměli vodítko, odtáhli svého psa, za doprovodu mého monologu,.....jeho součástí bylo, že je zákaz volného pobíhání psů v celém regionu, /psi totiž napadali cyklisty, bylo několik úrazů/,....vyhrožovala jsem jim, že zavolám policii,...a taky, že příště jim psa zastřelim legálně drženou zbraní,...a ještě mnoho dalších, docela nepříjemných slov na jejich adresu. Neřekli ani slovo. Ty dva a jejich psa znám od vidění,...nejčastěji jedou polními cestami na kole a venčí tak svého černého německého ovčáka. Za dne je na dálku vidím a mám šanci se jim zavčas vyhnout do louky, nebo lesa.
Můj pes se zachoval obdivuhodně, nenechal se vyprovokovat,...na to, že nemá ode mne vycvik od štěněte, je to výkon.
Od noční vycházky jsem očekávala bezvadné provětrání hlavy a myšlenek, a i tělesné schránky,...a místo toho mám krev zahuštěnou adrenalinem,....a potřebovala bych to znovu rozchodit.
Ale, co,...dobře to dopadlo,...měla jsem v lednici kus předního hovězího zítra na polévku,...dostali to psi,...odměna za to, že byli potichu a naprosto poslušní.
Jóó, za život se stane ledasco,...ovšem,...tohle je poprvé,....že to nebyla jednoduchá situace, tak o tom svědčí, že jak jme došli domů, a psi měli klid a jistotu bezpečí zahrady, tak šli každý ke svému kůlu a udělali nevídané hromady,...to mě rozveselilo, že měli stejný strach jako já.
Větvičky smrku pichlavého, které jsem si chtěla dát do vázy, on neopadává, jsem si v lese nenařezala,...asi už nebude čas tam zajít,...udělám jinou variantu.
Neviem si predstavit, co by taka situacia urobila s jednou mojou znamou. Ta chyta uplne hysteriu i z celkom malej gulky, ked trochu stekne. Toto by jej asi privodilo infarkt...
Paní Tužko, tohle jsem zažila s retrívřicí už mnohokrát, že jsme narazily na velkého nebo bojového psa na volno, pán bůhvíkde. I když bydlím na předměstí a kousek do přírody, takových je nás tu majitelů psů spousta, takže se potkáváme fest. A i při frekvenci psů, tedy majitel může počítat s tím, že tu není úplně v divočině a každou chvíli se někdo objeví, tak u některých prostě ohledy žádné. U feny je ta věc, že pes na ni většinou nezaútočí, to je výhoda. Zato ji už dvakrát zle pokousaly březí feny... ona na vodítku, ony na volno. Ještě nás majitelka seřvala, že kdyby byla taky na volno, že by se byla ubránila... Lidi mají rozum, ale instinkty a emoce nezvládají.
Vy všichni pečete, u nás trouba chladná... nebude nic. V neděli jsem šla ráno do nemocnice, doktor si mě tam nechal, za hoďku jsem byla zase na sále, novou operací vyřešili nastalý problém po první operaci. Já to vůbec nečekala, vzala jsem si sebou jen antibiotika a lék na tlak, kartáček na zuby a pantofle (pro klid duše - ale myslela jsem, že mi to udělají ambulantně a půjdu domů). Takže zase další narkóza, dva dny jsem trávila v andělíčku, jako ručník jsem používala andělíčka, kterého mi dali, než mě vezli na sál. Bez nabíječky, takže rodině jen nutné SMS. Tužku a pár sudoku. To byla celá má výbava do nemocnice. Nemohla jsem vyjít ani na chodbu, páč jsem neměla župan... :-) musela bych chodit v kabátu přes anděla. Dnes jsem přijela domů, v poledne jsem si lehla a.. volá matčina pečovatelka, že matka leží, nekomunikuje a problémy s hygienou... Tak jsem se musela obléci a pajdat tramvají (auto nemůžu řídit, nesešlápnu pedál) k ní. Tak po čtyřech dnech mé nepřítomnosti hrůza. Tak jsem volala záchranku, řekla jsem si, že matka si poleží dva dny v nemocnici, tam zjistí, co se to děje, že se tak náhle zhoršila. Jo, to fungovalo dobře, přijeli za deset minut, matku naložili a do nemocnice... Volám tam za hodinu, prý, zavolejte až tak v šest večer (jela ve tři); volám v sedm, prý přijde na řadu tak v devět... Tak jsem jí vzala věci pro případnou hospitalizace, berli a šourala jsem se do nemocnice. Je to ohromný areál, půl hodiny jsem tam bloudila. Připajdám na příjem, matka nikde, ale měla tam být. Tak kde je? Prý v odkládací místnosti a přijde nařadu nejdřív v jedenáct večer, na výsledky krve se bude čekat dvě hodiny, a pak rozhodnou, zda jí uloží, ale nemají kam, tak na chodbu u nějakého pokoje. Jinak ji sanita po jedné odveze domů... 8-( Tak jsem řekla, ať to zruší, že ji vezmu zpátky domů. Zavolala jsem taxi,dala jí přes župan svůj kabát a čepici, táhla jsem ji na křesle jak Švejka, taxikář mi musel pomoci, matka ječela, že chce injekci a ať zavolají doktora Světlého (nějaký pán, co u nás v domě dřív bydlel :-)), pán mi s ní pomohl až do bytu. Horký čaj, prášky - a byly jsme tam, kde jsme byly ve tři hodiny odpoledne, jen já vyčerpaná a připadala jsem si jak blázen. Taxík a domů, na tramvaj už jsem neměla sílu. Teď konečně ležím a relaxuji. Myslím, že jestli mi zítra zase pečovatelka zavolá, že to asi nechám být. Jsem u konce s dechem... Do toho onemocněl syn, tak mi nemá kdo pomoci... prostě Vánoce, jak mají být. Jdu se potěšit na chvíli nějakým seriálem, jó, CHilling Adventures of Sabrina nabízejí vánoční jedenáctý díl!! Happy Solstice, Satan bless you, everyone! :-) (pro ty, co seriál neznají, tak tam mají čarodějnice tyto pozdravy, není to rouhání :-)
To je hrozná historka.Teď je na idnes v krimi jak nějaký chlap uškrtil manželku po mrtvici a tchyni s alzenheimerem.A člověk to chápe, když z LDNKY vám je každé 3 měsíce vyhodí na měsíc domů, to je pak dilema,zda si to hodit sám nebo to řešit vraždou. On stráví zbytek života v base,ale v klidu a teple
Tužka napíše pro paní Alenu,...napíšu jen,...vydržte,...mně pomáhá začít jednat strojovým systémem, bleskově vyhodnocovat optimum možného, a city odsunu stranou. Ty mě pak dostihnou, až když už je po všem,...pak buďto pláču, nebo se raduji, to podle okolností,...a někdy jen mávnu rukou a už si zakážu se k tomu jakkoliv vracet. Na přežití je tenhle systém dobrý.
Tak ještě znovu zopakuji, vydržte,....můj jeden známý říká,....dobré prkno naležato a dobrá ženská nastojato vydrží neuvěřitelně mnoho,...jen se nehroutit....je to zvláštní povaha, on by se nechal raději od ženský zmrzačit nebo zabít, než by na ni vztáhl ošklivé slovo nebo ruku. Je vdovec,...a já ho stále varuji, aby si nenaběhl,...je mu často smutno, neumí být sám,...a zvířata ho nebaví, netouží po nich, chce ženu,...to jsou osudy,...Ježíšek mu ji nenadělí,...bude mít smutné Vánoce,...bojí se jich.
Vánoc se nebojim, smutku se nebojim, teď se ničeho nebojim,....mám v sobě ještě vysokou hladinu adrenalinu,....půjdu si vyčistit boty, a budu ještě zametat venku chodníky kolem baráku,...halt adrenalin.
Já od půl druhé. Snažila jsem se ještě usnout, ale nešlo to. Cítím, jak jsem unavená, jedu do práce, vůbec se mi však nechce a pobolívá mě hlava. Zkusím moji studenou sprchu, jestli se to spraví.
Přečetl jsem si onen odkaz na text o očekávání ... je to o vztazích, tam jde souhlasit, nebo v mnohém souhlasit. Já ale napsal, že nic nečekám - ve smyslu hmotných dárků na vánoce. To opravdu nečekám, všichni mají zakázáno něco mi kupovat, protože já nic hmotného nepotřebuji. Člověk potřebuje jen zdraví a dobré vztahy, ostatní si může koupit. Ani já nehromadím dárky pro lidi zrovna na vánoce, ale řídím se příslovím "kdo rychle dává, dvakrát dává" a dalším příslovím "kdo se ptá, nerad dá". Proto potřeby druhých řeším ihned a bez blbých dotazů, které mohou být jedině trapné. A pokud se to někomu nelíbí, ať mi ..... ale to se ještě nestalo.
Zatím ve fázi prvotního tvaru ze štípaných kamenů, nalezených pod sněhem. Finální tvar bude z nalezených přírodních kamenů, střecha větší a tenší, na 3 nohách, uvnitř rozepřený nízký kroužek z houžve.
Tady v okolí dělají lidi nejčastěji krmítka pro ptáky tak, že uříznou spodní část z dvoulitrové pet lahve s dnem, to přitlučou nebo nějak připevní k hradbě nebo ke kmeni stromu, ve vodorovné poloze. Dělají to z barevných petek (kvůli viditelnosti?). Ptáci si do toho vlezou a zobou rádi, vidím je v tom často hodovat.
Ládiku, zase poznámka jen k principu věci: nešidíte své nejmilejší právě o to nejhezčí - moci obdarovat blízkou osobu, dát jí nejen "to hmotné", ale také dárkem najevo, že Vás má rád/a? A Vaši bližní mají sakra hodně důvodů zrovna Vám vracet to, co jim neustále a nezištně dáváte....
Znám ten pocit, taky už dávno hlásám, že ne abyste mi něco dávali, nic nechci a všechno mám, co potřebuju, si koupím... to samé říkali mí rodiče a máma dosud. Už to neříkám. Došlo mi, že to nejhezčí je právě nikoli dostat, ale moci toho druhého obdarovat. Co já dostala blbých dárků od tchýně dcery, dokud žila, ale viděla jsem její radost, nepřipustila si, že se mi to nebude líbit. Moje holky odhadují velmi dobře, co potřebuju nebo čím mi udělají radost, sama bych si to nedopřála, atd. Někdy se i poradí se mnou, co bych raději... Ale vidím, že výběr dárku pro mě berou vážně, proto jim to nemůžu zakazovat. Nakonec vzpomínám, že i tomu dědovi se vždycky dával aspoň pitralon, nové pantofle a kus pěkně uzené šunky, lahvinka, nebo tak. A vždy měl (myslím, že hlavně z toho, že jsem na něj nezapomněli) velkou radost, a my taky....
Nejhorší jsou lidi,co když něco dostanou,tak nadmou hubu.To je moje sestřenice, té není nic dobré a jde jen po prachach přitom já jí nikdy víc než 8 stovek nedám, takže ji to nevytrhne, ale ráda zkazí vždy člověku radost.A i když jsem něco dávala její mámě, mojí tetě, tak vždy rypla a vypustila jedovatou slinu i když jí prd bylo,co já s tetou máme mezi sebou.Tak od určité doby jí dávám pětistovku, když mě pozve na nějakou oslavu.A tuhle,když měla 70,tak mě bylo blbé dát jí jen obálku, tak jsem koupila aspoň album na fotky aby měla památku a z fotek oslavy si udelala upomínku, peníze dovnitř a ona když dostala balíček, tak se lekla,že má dárek a nikoli mamon a udělala tak hnusný a pohrdlivý ksicht a ani to nerozbalila,nechala to cely den válet někde v koutě. Hnus.
Stale boli obavy, ze Zeman, ci Babis su vydieratelni. Samozrejme, ODS-saci, Pirati, TOP-kari...mali na mysli Moskvu. Predpoklad, ze Babis je vydieratelny, sa naplnuje. Ale vydieratelny Bruselom. Nepopodpises? Nedostanes (do Ceska prachy) a ludia pojdu proti tebe.
A Zeman, ten ako prezident v parlamentnom systeme, moze akurat mat tu skvele, tu trapne bonmoty. To je vsetko, co zmoze. Nie je exekutivec.
To jsou mi věci - 88-letý George Soros osobností roku, zákaz plastových výrobků na jedno použití - to jsou snad i všeliké ty lehké obaly? - (zrovna jsem držela v ruce vazelínu, koupenou Mišpuli na tlapky.
To: Alena Přeju Vám, aby Vaše trampoty pominuly a byly na hódně dlouho, nejraději napořád, ty poslední. Kdybyste byla blíže, vánoční cukroví bych Vám donesla, paní Aleno.
A že se tu tak přemlely nikoliv poprvé penízky, tak jednu nevánoční, co jsem už neslyšela dlouho: Richard Müller - Štěstí je krásná věc https://www.youtube.com/watch?v=1368ZK4MSkA&start_radio=1&list=RD1368ZK4MSkA#t=0
Obojí - štěstí i prachy jsou pomíjivé, věci těšívají různě dlouhou dobu. Co asi vánoční Ládikova!!! "lasvegas výzdoba" - budou se z ní letos okolní živočichové znovu radovat či již se radují? Nové krmítko je zvláštní, mnou zatím neviděné, jistě řádně stabilní. Bude-li potrava jen v něm, nikoliv v tom stávajícím, jistě si tam ptactvo cestu najde.
Jaguško, hned mě napadlo, kdo že ho tou osobností roku zvolil? Vy jste volila? Já ne a nevím o nikom. Pak se dočtu, že jej tímto jmenovaly noviny Financial Times, a to jako "praporečníka liberální demokracie". Tak to bych osobně rozhodně odmítla, takovou urážku :-) Už jen, že před ním se té "cti" dostalo Trumpovi a Merkelové, mluví za hodně.
Tak jsem koupila ptákům v Albertu lojové kole s moučnými červy německý výrobek 3 koule za 47 Kč. Placla jsem se přes kapsu,v marketu zatím ticho před bouří, naskladněno spousta zboží, hlavně ovoce a sladkosti,lidé zatím však moc neblazni to až v pátek.
Tak skauti, roznášející letošní vánoční betelémské světlo, prý mají heslo „Mír potřebuje rozmanitost – společně pro tolerantní společnost“. Multikulturní podtext je jasný a mluví o něm i zástupce skautů v Praze - prý je v souladu s původní myšlenkou zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella (1857-1941). Lze se o něm dočíst (wiki), že byl jako voják v Indii a Africe, že jej od dětství zajímalo průzkumnictví a lesní moudrost. Skauting založil hlavně s ideou, že všichni chlapci bez rozdílu sociálního původu mohou spolu plnit lesní a obranné úkoly, bojovat za společné cíle.
Ve svém odkazu napsal: " Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já.
Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti.
Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky.
Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. „Buďte připraveni“ v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé – a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže."
Ať čtu, jak čtu, nikde nevidím výzvy k tomu, odevzdat dobrovolně svoji vlast cizím vetřelcům s útočným náboženstvím a nekompatibilní kulturou.
Stoltenberg: Musíme se vyrovnat s terorismem i s agresivitou Ruska Nemůžeme se vrátit ke starým časům, dokud Rusko nezmění své chování, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pro polskou Gazeta Wyborcza
Mizím na směnu k matce, s pokusem ji dostat do koupelny nepočítám, tak to musíme vydržet, až tam se mnou někdy dojede syn. Pro zamyšlení dávám vizionářský text, který napsal jeden známý fyzik a odpůrce EU v roce 2005. Za vulgární slova v textu se omlouvám, ale ničím, stejně výstižným se nahradit nedají: Zásadní pravidla Evropské unie 1) Německo si V Evropě bude dělat co chce. Běda, jestli ne. 2) Francie si v Evropě taky bude dělat co chce, pokud nenarazí na bod 1) 3) Pokud se bod 2 dostane do sporu s bodem 1, platí ZATÍM bod 1 (vono se ještě uvidí…) 4) Na Anglii serem, ta je za vodou. 5) Na Španělsko taky serem, to je za Pyrenejema 6) Na Itálii taky serem, ta je za Alpama 7) Na ostatní státy EU serem o to víc, jsou mrňavý a zavostalý a můžou bejt rády, že dostanou čuchnout k prdeli. 8) Státy, zmíněné v bodech 4 – 7 budou radostně odebírat zboží Německa, popř. Francie. 9) Dojde-li ke konfliktu s domácí konkurencí, domácí konkurence se přizpůsobí. 10) Pokud se domácí konkurence nepřizpůsobí, bude zlikvidována. 11) Státy, zmíněné v bodech 4 – 7 budou za všech okolností podporovat prosperitu a hospodářský rozvoj Německa (no jo, dobře, tak teda Francie taky) 12) Dojde-li ke stagnaci či k recesi Německa (no jó, Francie taky) je to vina USA a ostatních států EU. V tom případě Brusel neprodleně zajistí nápravu a potrestání viníků. 13) Rozhodování Bruselu se řídí zájmy Německa a možná i Francie. Bruselský úředník se zdrží jednání, které by mohlo Německo a Francii popudit. Za odměnu dostane čuchnout k prdeli. 14) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo schvalovat rozhodnutí Bruselu aklamací. Pověřený úředník kontroluje spontánnost projevu. Při nedostatku spontánnosti budou zjištěné nedostatky neprodleně odstraněny (i s jejich nositeli). 15) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo vysvětlovat občanům svých států blahodárnost rozhodnutí Bruselu. 16) Občané států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo: a) držet hubu a krok, b) radostně přijímat a naplňovat všechna usnesení Bruselu, c) pověřeným úředníkům oznamovat osoby, které dle jejich názoru nedostatečně využívají práva dle 16a a 16b. 17) Pokud u občana vznikne podezření na nedostatečné využití práva 16c, bude považován za neuvědomělého a podroben převýchově. 18) Bruselský úředník bude vybírán ze zvláště uvědomělých občanů, pokud Německo a Francie neurčí jinak. 19) Kursy rektálního alpinismu pro uvědomělé občany pořádá každý stát ve vlastní režii pod dohledem pověřeného úředníka. 20) Platnost bodů 3 – 19 se řídí rozhodnutím Německa a Francie. Evropskou unii si pozvracet nedáme. --- Po třinácti letech je zřejmé, že se pan inženýr nemýlil. Snad jen v bodě 12, dnes je to vina RUska a Číny.
Když si chlap hraje, nezlobí. Nebo když aspoň šlape na štempleru.
K čemu krmítka. Všude v okolí ptactvo ozobává jeřabiny a různé jiné bobule, nedej bože pod tím parkovat auto - pak ráno jet jedině rovnou do myčky. Zásoby vydrží odhadem do února. Pak by si mohli dát dietu. Jarní očistnou.
To je, já ale radši koukám komplexně :-), tj. na celou přírodu.
Byli jsme se se psem proběhnout (spíš proplížit) a v půli trasy nás chytl liják, nejdřív drobný, řídký, pak zhoustl, leje pěkně, jsem celá mokrá. Pes se suší v boxu a na slámě v boudě. Proto dnes kdekdo bědoval, že je divný tlak.... bylo jako v prádelně, vlhko.
A jak teĎ koukám po krmítkách, tak jsem viděla jedno "etno": na tyči pletiva plotu je přidělaná na nožce stříška, dokonce do áčka, a pod ní zavěšené dvě půlky skořápky kokosového ořechu. Možná je v jednom voda, to jsem nezjišťovala.
15500 běhacích kroků, už mi to bylo třeba, jako koze drbání. Křupalo, -2°C, měsíční disk 5/7, bílo, dohled jako ve dne. Potkal jsem lišku. Intenzita běhu střední - abych mohl nadechnout nosem, bo na hubu to je zima. Lid má svítící stromky i uvnitř.. to u nás je zvyk koupit stromek 24.12. (letos poruším, bude zítra). Chtěl jsem 20tis. kroků, ale mám práci ještě teď navečer, do 22h. Ale na vyčištění hlavy to bylo fajn, zmrzlá kůže pěkně oranžová ... možná proto měli chocholi takovou revoluci, že mrzli na majdanu.
Jáchyme, objednával jsem v lídlšopu. Ale ne štempler, nýbrž běhací gatě. Dají se sice taky zakopnout pod postel, ale ty budou mít místo na opěradle mé židle.
Já jsem dnes při cestě k matčině doktorce zakopla a skoro upadla, balancovala jsem a přitom jsem si trhla tou šitou nohou... no nic. U matky jsem s ní vedla asi po milionté vážný rozhovor, že ji budu muset dát někam do domova pro seniory, že už to prostě nezvládám. Ona se na mě usmála a řekla: "Ale já mám pocit, že žádnou práci s ničím nedám, takhle to prostě funguje dobře. O čem to mluvíš?" Já jí začala ukazovat - kdo ti vypral svetr, tepláky, ponožky? Kdo ti koupil a donesl jídlo k večeři? Kdo vyzvedl u doktorky recepty, v lékárně léky a připravil ti je na každý den? Kdo ti přinesl pleny a odnesl špinavé? Kdo ti povlékl postel a vypral prádlo? Kdo ti myje a natáčí vlasy?.... Ona se koukala jako dítě - "No vidíš...". A tak je to pořád dokola, zítra už zase bude domov odmítat....
To máma mojí švagrové měla Alzenheimera jak prase,nepoznavala vlastní dceru,ptala se jí,která ty jseš, ale jak jí dali do domova,hned se jí rozsvítilo a tady já nebudu,chci k dcerušce.
A přitom bych teď skoro potřebovala, aby se někdo pár dní staral o mne... ale to si netroufnu ani pomyslet.
Nedávno jsem poslouchala knihu Terezy Boučkové: Život je nádherný. S jejími politickými názory dost nesouhlasím, ale rodinné problémy chápu a že ty ona má tuplované, nezrušitelnou adopcí dvou cikánských chlapců, kterým se poctivě věnovala, pak o tom napsala knihu a článek, že prostě my si nemůžeme adoptovat jiné etnikum, že to nejde, že se geny projeví... a byla za to ostouzena hrozně. No, v této knize je pokračování a ona si zde sama před sebou obhajuje svůj nesmiřitelný a odmítavý postoj k těmto nyní dospělým lidem, kteří se o nic nesnaží, o nic neúsilují, jen parazitují a stále to zkoušejí i na ni. Ale to jsem odbočila. Autorka má maminku s pokročilým Alzheimerem a tak pro ni požádala o příspěvek na péči. Popisuje tu anabázi a je to jako obtisk mého snažení. Začala jsem loni v září. Z Úřadu práce přišli v listopadu šetřit matčiny schopnosti. ta se jim předváděla jako paní dokonalá. K tomu posudek od obvoďačky, musela jsem na Úřad práce přinést ověřené kopie smluv pečovatelské služby a pod... - v březnu 2018 přišlo zamítnutí. Já se odvolala v termínu. V červnu přišel dopis, ať tedy doložím nové skutečnosti. Tak zase k obvoďačce, stav matky se přitom zhoršoval skokem.. doktorce jsem vysvětlila, co musí napsat, ona to sama v 66 letech asi nevěděla (tam se hodnotí určité úkony, kterých šetřená osoba je či není schopna), znovu jsem zaplatila za posudek. Sepsala dopis, přiložila nové smlouvy o péči atd. Muselo se to odnést do Podskalské na Posudkovou komisi, naštěstí jsem tam zavolala a dovolala se, komise zasedala za čtyři dny! Tak do Prahy, do úřadu, tam zamčeno, jen na kód. Tak jsem čekala, až někdo půjde dovnitř a vmáčkla jsem se s ním, že jdu za paní tou a tou... přijdu do kanceláře, předávám spis úředníkovi a on: "Kdo vás sem pustil?" Já: "jeden pán"... "A jak vypadal?" To už jsem toho měla dost a řekla jsem mu, ať převezme spis, potvrdí mi na kopii převzetí a tím to končí. Matce zvýšení uznali v listopadu. V prosinci předávají spis na Úřad práce příslušné čtvrti. V lednu 2019 se tím začnou zabývat a od února by to snad měla dostat. Tak celá anabáze trvala - rok a půl. A teď jak o to požádá staroušek, co nikoho nemá anebo co jeho blízcí nejsou sto vynaložit stejnou námahu jako já?
Tak takovým snad pomůže ten doktor,zželí se mu a vše zařídí, záleží na obvoďákovi,ten má páky a možnosti a tam to většinou vše vázne. Doktoři jsou zavaleni administrativou, která je sere a brzdí to naschvál.Jak se to dostane na úřad práce, je vyhráno, tam mají lhůty ze zákona a nesmí je překročit, většinou to je 30 dní, takže 30 dní na ÚP, 30 dní na socialce přijde paní šetřit odešle znovu na ÚP a tam zas za 30 dní rozhodnou,tudíž 3 měsíce plus tolik,než zareaguje doktor,ten lhůty nemá Takže hýčkat obvoďáka tam je zakopaný pes.
To je osud jedináčků. A Gaio, teorie je krásná - 30 dnů, možná někde ve vyhlášce, ale u nás to bylo rok a půl. Všechny termíny jsem já nejen dodržela, ale vždy jsem to podávala hned. Tak jakých třicet dnů. To je jen úřednická pohádka.
PS. pokud ji něco priznaji dostanete to zpětně k datu zazadani takže za rok a půl zpět to budete v balíku. O domov důchodců též už zažádejte čeká se i 2 roky.
To už tak dnes není. Žádný pořadník. Žádost si do foroty podat můžete, ale řeší se to, když je to aktuální a vy musíte ZNOVU dodat zprávu obvodního lékaře.
Mámu jsme měli doma celou dobu, do Dvorců jsme ji odvezli týden před smrtí. Alzheimer trval 5 let od prvních příznaků po ztrátu polykacího a mžikacího reflexu.
Emma nic moc, takový cajdák, ale pes u toho nakonec usnul. Alzeimer je hrozný, jak píšete, přesně pět let trval i u mé maminky. Potom poznávala jen mě a mé děti. Vždy se rozzářila, když jsem přišla za ní. Nejhorší pro mě bylo, když měla jasnou chvilku a nemohla pochopit, co že se to s ní děje, že to přeci nemůže být ona. To jsem brečela, to rvalo srdce.
Byl jsem u ní den před smrí, hlásil jsem ji po tváři, dívala se do stropu a cítil jsem, že mě poznává. Vyčítám si, že jsem u ní nebyl do poslední chvíle.
Žloutek, cukr, kostka másla poslední mi náděj zhasla na postavu atleta, z trouby trčí kotleta. Datle, fíky, kakaový prach v hrnci se už močí hrách v záloze jsou fazole věnec leží na stole. Majonéza, brambor, mrkev člověk je už z toho mrtev, vysavač a kapr je to celé na prd. A do toho ještě stromek balíčků je plný domek, kýbl, hadra, utěrka od středy do úterka. Je to boží svátek dětí, otců, matek tak už toho bylo dost babička má v krku kost.
A do toho summit NATO v předsíni je samé bláto komentátor Luboš Rosí trestní oznámení nosí na Soukupa Jardu že má další miliardu. Zeman na to hodil bobek trestanci se nehnou z kobek amnestie bude jindy v televizi jedou pindy: dva tisíce amíků bere v Rakká za kliku a po letech jedou domů už mají mír, u sta hromů. Kavárna se slušně chová jenom Nora Fridrichová pár vět ještě napíše na Andyho Babiše. Máme tady svátky míru i ten Ahmed v Abú Síru strčí doutnák do vody, jsou to svátky pohody.
co s těmi traktory ? Zemanova ekonomická diplomacie v praxi. Ze slíbených zakázek Zetoru je propouštění Schillerová dojatě vzpomíná na Havla. „Nech dou do p*či pravda a láska,“ hlásí Babiš............. a Sputnik to Foru pěkně nandal Ruský Sputnik soudí, že nám Monika Babišová zkazila náladu. Vůbec ne! Naopak Forum 24
U nás po sněhu ani památky, kolem nuly, přidala jsem cukroví (mladá ještě asi včera vyráběla nějaké oplatko-karamelo-ořechové řezy a dnes sestra doveze na jí navržený první čenž za zázvorky a žitné perníky její pracky a šuhajdy + krabičku od ní), včerejší psiska a téměř úplněk nad osvětleným stromkem v soukromém lesíku: https://www.jpeg.cz/album/HJCg
Ládik pindá u kasy že prej dražím pinkasy! Krindy pindy, to jsou pindy na pinkase dojde jindy dnes si koupím jeleni jak si říjí v zeleni! Obraz bude u stepleru snad se štěstím neposeru kolem nich je zlatý rám bože, bože já se mám!
Bože, jelen v zlatém rámu! To já si ten stepler zlámu jak se za ním budu hnát třeba si i zlomím hnát. To je velká motivace šlapu za ním křivolace přes oči mě šlehá houští z nosu, uší se krev spouští to je víc než salám vpředu nedbám žaludečních vředů ženu se vpřed jako chrt kdo to nezná, ten ví prd.
Pod stepler si dávám bednu je to nízko, ještě jednu! Velux už mám do půl pasu jelen utek, po něm pasu kam že běžel? Do Pinkasů! Sundávám si svetr, triko vari pryč, ty turistiko! Já teď běžím jako Bolt v levé oštěp, v pravé kolt dole už mi mávaj lidi policajt dopravu řídí snad se mi ten jelen vrátí už mi prdel lezla z gatí.
Tak to se musím zapojit: tahle dýchavičná s.ačka není vůbec melodická, je to ufuněná americká šmudla, br, i rádio bych vypla. (komu se líbí, tomu to neberu) Krásná vánoční melodie je Tichá noc, jediný opravdový melodický klenot. Gruberovi a Mohrovi se tenkrát povedla. A vlastně bude mít letos 200 let od premiéry, na Štědrý večer, v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salzburgu.
Hezké video. Ještě budeme rádi vzpomínat na staré písně a skladby našich sousedů, rakouských a německých skladatelů. Brzy už se od nich dočkáme převážně jen kvílení muezzínů, jestli bude školství a kultura pokračovat takovým směrem, jako nyní.
Já nevím, kdo je George, asi se to vztahuje k té písničce nahoře. Říkám tomu americký styl, stejně jako třeba americké reklamy. Dost mi vadí i americké Vánoce, s tím jejich běsněním, a celé pojetí "poezie" zimy, sněhových vloček, atd. Přebarvené, přeřvané, přežrané.
K čemu je dnes belkanto hlavně dárky, že Santo? Dneska letí džinglbels nahoře i dole bez krystmas jak se patří nejdou ani kapři lidem stačí filety některým jen tablety.
Zdravím Annu a dík za příděl čtvrtečních hudebních dárečků! Sednu si na okraj vany, pod zadkem složenou osušku,na dno vany si dám lavór, do něj horkou vodu s koupelnovou solí, noťas se sluchátky vedle umyvadla a budu poslouchat.
Já nestíhám básnit onlajn u sousedů štěknou psi já nesepnu synapsi můj mozek je ojetina držet krok by byla dřina stárnou poetické svaly připadám si vetchý, malý Asi žeru málo špeku přátelé, je to fakt k vzteku. Občas si na váhu vlezu chca nechca uroním selzu. Co mám dělat s BMI ? Já se z toho pobleji! Furt mám třiasedmdesát chtěl bych aspoň devadesát...
Když jsem míval synapse volal jsem na vola pse! Xtráří to celé slilo vlebenimámšedobílo něco jako bývá beton teďka Tatry nebo Teton jsou mi jedny kopečky hlavně narvat do bečky ovoce co rychle kvasí to mě živí, to mě spasí.
Bradáčová kárá (možná taky hárá) Bradáčová radí někomu to vadí Bradáčová informuje v zákulisí pikle kuje něco jako Jirsák Čeněk nebo jako Zuska Zdeněk.
Antoníne Kapku uhni aspoň kapku! Půjde kolem Alois Indra známý jako Ani vindra povede ho Kempný Pepa, mezi nimi láska slepá. Láska slepá ke straně půjdou všichni oddaně jednou všichni na popravu tak to psali v rudém právu.
Tak teď poslouchám mé oblíbené Jacqueline du Pré, Dvořák Cello Concerto in B minor op.104 https://www.youtube.com/watch?v=llB7NaWLUc4
a čekám, mají mi přivézt nákup, co jsem objednala v Tescu. Jsem šťastná, že k nám Tesco dováží. Ještě bych brala, kdyby to i uklidili, protože mám vždycky problémy to všechno uskladnit, nakupuju jednou za 14 dní. Dnes to bude obzvlášť problematické, mám nákup za 9 tisíc. Bude tu od soboty do středy dcera s rodinou, takže 9 jídel pro 7 lidí, v úterý pro 9, místo cukroví (to doveze dcera) nakupuju ořechy a sušené ovoce... Naštěstí máme proti bytu komoru, kde máme police a využíváme jako špajz.
Tak ještě mám setřít 4 políčka na svém adventním losu a zatím výhra jen stokorun, což je skoro prd.Dnes jsem nechala 467 korun jen v zelenině za trochu ovoce.
Tam jsou též pěkné pálky. Tam já objednávala už v listopadu, kdyže měli víkend bez dopravy a stejně to vyšlo na 15 set.Versace miniatury a Bvlgari rose goldea.
Očekávám, že to bude vonět. Aromaterapii,to já potřebuji. Tu rose goldeu jsem si vybrala podle vzorku, to jsem si nechala poslat asi 10 1 mililitrových odstřiků a tohle vybrala,vůni růží na zimu a ty versace už jsem jednou měla, takže ty jsou trefa najisto.
Já jsem zakoupila jeden vaječný sen,2 láhve červeno vína, jedno se sice jmenuje rulandské modré, ale je prý červené a pak Vavřince a pak ještě mám Cinzano. No a zbytek rumu.
Ono dle mého kazit chutě obou tekutin škoda. Zkuste ale třeba rum do vychlazeného mléka, Gaio - v Bolu na Brači nás to naučili z opavské protialkoholky. Jó, to jsem ještě byla svobodná a můj jedinec právě sloužil vlasti, ale prý tento lék dávali užívat vyučujícím při loučení se se školou. Od té doby už jsem nepila ani já, ani on, třeba příležitostně zkusíme, zda se chuť nezměnila. V žádném kšeftu jsem dnes nebyla, skecla jsem si se svou milou sestrou. Malinko nám tu bíle poprášilo, obecní zametací robota je také pohyb.
Mail mám pouze na Annu a pana domácího, tak přání pro všechny přidávám sem (i když snad internet vypadávat nebude, větší zelená písmena si, prosím, přimyslete: Přeji Vám všem po roce hezké, štědré Vánoce, radost, úspěch, pevný krok a pak šťastný nový rok. https://www.youtube.com/watch?v=QZksNMoF0ek
To: Anna Vyráběla jsem také přání Evě - nenašla jsem ale žádnou použitelnou písničku o tomto jménu. Znáte nějakou Vy?
Mléko s rumem,tomu jsme říkali za studií tygří mléko rum s vodou je grog rum s griotkou a zelenou je semafor.Rum jen s griotkou je též dobrá kombinace.
Internet píše, Lištičko, že "Svařené víno s rumem - recepty, které budete milovat". Všeliké ty svařáky na jarmarcích mi sice voní, ale nemusím je. Já mívala a mám pořád ráda červené, v mládí jsem ale tvrdívala, že nejlepší "víno" je gin fizz. Osvěžující, v Bohémě na boku Janáčkova divadla dokonce i šlehaným bílkem zdobený. Hezky jsme si poalkoholovaly, co? Jo, Cinzano je docela dobré s pomerančovým džusem, Gaio, ten my ale doma nevedeme a už se možná opakuju.
Jaguško, já vím, ale udělat z pinot noir svařák je proti přírodě! Jo, takhle z nějakého stolního vína udělat svařák a dolít rumem,, tak to je krásná námořnická záležitost, ale burgundu nekazit, prosím ;o)
Gaio, jestli jste přesvědčená, že v neděli už nebudou, tak ho kupte zítra odpoledne, vykuchejte ho, nebo si nechte vykuchat. Vnitřnosti bych uvařila, lednici si nastavila na nízkou teplotu, podle mě v lednici kapr vydrží. Pročtěte si https://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/8144-jak-dlouho-vydrzi-kapr-v-lednici.html
Syn zabil kapry včera večer. Dala jsem je ven, kde bylo -4°C, ráno jsem je vykostila a znovu dala ven, dnes nad nulou nebylo. V sobotu je dám do mléka a v neděli si je sliju, osuším a nasolím. Pokud by se oteplilo, dám do ledničky na 2°C.
Anně přeju také klidné a pohodové Vánoce, s ostatními snad ještě do svátků pokecáme, na přání je čas.
Já kapra nee, nikdo nechtěl vybírat kosti, tak u nás celoživotní zvyk je file.
Potřebuju relax, tak koukám na Slečnu Drsňáka 2, Sandra je zase boží. Pak už jen budu louskat ořechy, bábovky z nich mají úspěch a mám jich spotřebu. Možná se při tom kouknu na Jílkovou, jestli bude. Tak pěkný večer.
Další kolo zametání sněhového poprašku je za mnou. Obchází dnes tenhle mail (Vám, Lištičko, také?)- to jsem musela na jpeg zkusit vložit:
"Přejí krásný vánoční čas, bez shonu a stresu, plný zdraví a pohody, k tomu dárek nesu. Aby se Vám všechna přání i touhy splnily a žádné trampoty a starosti vůbec netrápily. Vezmi si, kolik potřebuješ a pak to pošli dál..." https://www.jpeg.cz/obrazek/Hp9cQ
Relaxu a ještě něčeho prý se docílí, když si doma spálíte bobkový list - zkoušet nebudu. Dobrou noc.
Maruška říkala, že jste blbej, až to tříská dveřmi, mně zas přijdete bl.bej jako štoudev. Holt jiný kraj, jiné pojmenování, ale blb už to má prostě tak,. Štoudev, dveře...
Tužka napíše,....každý rok si dopřeju jeden den obhlídky vánočního shonu v nějakém větším až velkém městě. Letos to bylo hodně úsporné,....jedno krajské město, projít jednu vánoční výstavu v galerii,/...noóó, jsem kritik amatér, nezaujala mne,/ a pak vánoční tržiště, městem tak pět kiláků, a na čumandu do výloh, co kde nabízí, a jakou mají výzdobu,...a taky jedno nákupní centrum.
Sice jsem si vzala delší peníze, kdyby mne něco tak zaujalo, že bych měla pocit, že bez toho nedokáži dožít zítřejšího rána,...a současně jsem si dala slib, nezávazný, nic si nekoupit. Protože fakt nic nepotřebuji. Koupila jsem si dva makové koláče v soukromém malém pekařství,...ty jsem snědla na vánočních trzích, protože tam každý něco pojídal a popíjel,...bylo totiž poledne,...a lidí málo, až mě to zarazilo, jak málo. No poletoval sníh kombinovaný kapkami, tak asi proto.
I nákupní centrum mne překvapilo,...to už bylo odpoledne a lidí skoro žádní, fakt,...v kavárenských boxech tak 4-5-6...jedinců, nebo dva v páru. Teskoma například zela úplně prázdnotou, ani noha. V Bambuli dvě maminky s kočárky,....na jezdicích schodech, když jsem odcházela z toho centra, tak v obou směrech nahoru-dolů, tak dvacet lidí. Bylo tedy extra nevlídné počasí, déšť se sněhem, tak asi. Byla jsem vlakem a dálkovým autobusem,...konečně na jízdním řádu udělali úpravu, že od našeho hrkavého pacifiku stihnu v okresním městě dálkový autobus,...někomu to došlo, stačilo udělat posun o pouhých sedm minut,...jelo to úplně přesně, vločkykalamitky na to neměly vliv. Mám to tak ráda,...sedím u okna a sleduji vesnice a městečka a jejich vánoční výzdobu,...a přemýšlím si, cestu znám,...sleduji kdejakou změnu. Autem bych musela hlídat deset a i víc nenadálých náhodných situací,žádné zírání kolem,...odevzdala jsem se do rukou profesionálů,...a mám radost, že zesynchronizovali tento spoj....budu ho využívat, až se mi zachce zase marnit čas sledováním lidského mraveniště,...které, teda dnes, bylo v jakémsi útlumu. Zato já né,...pochodovala jsem městem, stačí dobré boty, čepice, rukavice , šálka,...nejsem cukrová figurka.
Digitální demence. Je to nemoc. Ti lidé mají bludy, že jsou elfové a bojují proti ruským agentům. Ale prý se to dá léčit, vyčetl Jaroslav Bašta
Češi mají své historické zkušenosti se dvěma totalitami (nacistickou a komunistickou) i s opakovanou zradou spojenců v roce 1938 a 1968, takže starší generace, která většinou netrpí digitální demencí, se vyznačuje velmi realistickými názory prostými iluzí. Proto jsme skeptičtí ke všem slibům a ujišťováním o dobré vůli všech velmocí. U části mladší generace to, bohužel, neplatí. Kromě nedostatku zkušeností jde o fyziologický proces, který velice přesně popsal profesor Manfred Spitzer v knize Digitální demence. Z toho onemocnění plynou ta často opakovaná slova o české mediální negramotnosti, čecháčkovství a nenávisti k vlastnímu národu ze strany aktivistů a části politiků. Postižení totiž vyvolává agresivitu a narušuje kognitivní schopnosti, připomíná stavy po těžkém úrazu hlavy či duševní chorobu. Lidé, kteří jim trpí, se pak sdružují a zabývají se různými udavačskými aktivitami na síti i v reálu, lezou slušným lidem do jejich mailové pošty, trpí bludnými představami typu, že jsou bojovníci proti ruským agentům, zastánci evropských hodnot, elfové nebo piráti. Naštěstí pan profesor ve svých knihách ujišťuje, že se to dá léčit.
Hamáček investuje do platů. Kdyby si koupil lopatu a přehazoval písek z místa na místo získal by voliče najisto. Takhle mlátí prázdnou slámu okecá si přitom tlamu a nakrkne plno lidí; pan Altner to vidí.
Já bych se na nějaký advent vybod. Jenom popřeji klidné vánoce, to se asi sluší, to neublíží. Někomu to může ale vadit, že jde o schválnost. V tom případě to beru zpět. Čert aby se v tom vyznal.
Dnes ještě utratí pár korun za pečivo a kousek kapra a pak až před silvestra nějaký salám a veku mám předsevzetí do konce roku utratit tak maximálně litr.Tak jsem zvědavá , jestli to splním
hezký den všem, panu domácímu obzvlášť
OdpovědětVymazatTaky hezký den, zrovna jsem byl pro orchidej a ejhle, míso Pacáka paní liška!
VymazatA tá necáka☺
VymazatTaké jsem měla ráda na vánoce na stole orchidej , ty krabičkou, ale to už nedělají. Vždy je nějaká móda
VymazatU nás to je na parapetu na okně, má 50 cm a nemáme záclony (není pro ně důvod).
VymazatTaky nemám záclony, na okně mám sedm rozkvétajících phaleňáků v různých barvách. Každé ráno je zdravím, ony mě taky mají rády :))
VymazatZetor bude propouštět 40% zaměstnanců. Traktory střední třídy nemají odbyt, velký díl jejich práce berou mohutné stroje John Deere, Case nebo Fendt, které brázdí velké širé žluté lány i v noci. Políčka jsou v čudu, koníci jenom pro zábavu bohatých a jezedáci už nejsou.
OdpovědětVymazatZetor je jedním z případů zlodějské privatizace. Podnik, který byl konkurenceschopný na světových trzích, asi bylo třeba položit. Sledovala jsem to přes známého, který tam pracoval v manažerské pozici. ČR a zaměstnance Zetoru to poškodilo. Konkurence a ti, kteří podnik vytunelovali jásali.
VymazatProč se dnes přes EP a EK útočí na Babiše a Afrofert? Jednak tam udavači z TOP a Pirátů tento problém společně s TI nastolili. Ale mezi 30 europoslanci, kteří se zúčastnili projednávání, vystupovali většinou Němci a Belgičané. Příspěvky četli. Kdo jim je dodal? Těžko znají detailně situaci u nás. Kdo k nám masívně dodává zemědělské produkty a potraviny? Kupodivu právě Němci a Belgičané. Takže oni v EP pracují v zájmu svých zemí a firem. Naše opozice chce vít dotace Agrofertu a tím oslabit jeho konkurenceschopnost. Tím pracuje proti zájmům ČR. Stejně Havel pracoval proti našim zbrojařům. I tam nás "spojenci" rádi nahradili.
Jo, tomu rozumím, cukrovary jsou to samé, pivovary v bledě modrém a Renault ze Škodovky vyšprtali taky Němci. Poldovka, sklářství, teď je na řadě i kontilití v NHKG a časem lehne i Werk. Totální koloniální závislost. Potravinářství šlo jako první, žrádlo je velká rozpočtová položka a nedá se nežrat.
VymazatEuroposlanec Keller zlehčuje kauzu Babiše a dotací. EU nemá ty pravé odborníky
VymazatSvobodné forum
Moskva, 23. listopadu 2017 – (PREKON) – Nově se předpokládá, že do Ruska bude do roku 2022 dodáno až 6000 sad traktorů modelové řady FORTERRA. Ruský partner projevil také zájem o dodávky sad dalších modelových řad nebo motorů ZETOR. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur.
VymazatPodpis memoranda je dalším důležitým krokem, který umožňuje produktům společnosti ZETOR TRACTOR a.s. vstoupit na významný zahraniční trh. Obsahem dokumentu je příslib dodávky šesti tisíc sad traktorů FORTERRA v letech 2018–2022, dále dodávka tříválcových motorů a poskytnutí technické podpory při výrobě traktorů do 50 koní. Ruská strana vyjádřila také zájem i o další modely, konkrétně o PROXIMU a CRYSTAL.
Podpis memoranda proběhl ve středu 22. listopadu v Moskvě za přítomnosti prezidenta České republiky Miloše Zemana a vládních představitelů Ruska a ČR. Společnost ZETOR TRACTORS a.s. zastupoval David Kollhammer, ředitel Úseku strategie a KEMP pak výkonný ředitel Vladimir Vyacheslavovich Lebeděv.
Presovsky pomocny biskup, ktoreho papez "prevelil" do USA, kde sa stal sidelnym biskupom v Parme, v Ohio, USA, pred par hodinami zverejnil pribeh na facebooku, nad ktorym, myslim, stoji za to zamysliet sa:
OdpovědětVymazatNa lavičke v parku sedel osamelý starček. Vedľa neho si prisadla mama s dcérkou. Starček dal dievčatku cukrík.
A ona, múdra hlavička, mu hneď povedala: „Ďakujem (rus. Spasibo)!“
Starček sa so záujmom opýtal: „Čo je to za slovo, ktoré si mi povedala?“
Dievčatko si pomyslelo, že starček ju nepočul a opäť povedala: „Ďakujem (rus. Spasibo)!“
Ale on sa opäť spýtal: „Ale čo znamená to slovo?“
Dievčatko pokrčilo plecami: „Moja mama a otec ma tak učili hovoriť.“
„Veľmi dobre, moja milá. Ale rozumieš tomu, čo si povedala?“
Vtom začala matka vysvetľovať: „Moja dcérka vám poďakovala za cukrík. Tak to robia všetci vychovaní ľudia.“
„Áno - áno, samozrejme. No to slovo je zvláštne. Nevyjadruje len vďačnosť. Kedysi boli tieto slová modlitbou, ktorej úplné znenie bolo: "Nech ťa spasí Boh (rus. Spasi tebja Bog)". Ty si mi urobil dobre a ja prosím Pána, aby ťa spasil pre večný život: "Nech ťa spasí Boh (rus. Spasi Bog)". Neskôr ľudia začali zabúdať na Boha a jedno písmenko sa stratilo. Každý si zvykol hovoriť "spasi-bo". Čo je "spas (rus. spasi)" je jasné, ale čo je to "bo"?"
Deduško si vzdychol: „Ľudia často zabúdajú na Boha. Žijú ako sa im zachce a tak aj zanedlho zomierajú. Preto tí, ktorí pamätajú na Stvoriteľa, modlia sa jeden za druhého: "Nech ťa spasí Hospodin. Nech ťa spasí Boh. (rus. Spasi tebja Gospodi. Spasi tebja Bog)". Ale keď človek sám nerozumie tomu čo hovorí, potom to už nie je modlitba, ale niečo úplne iné. Všakže?“
Starček sa uklonil svojim poslucháčkam: „Prepáčte mi, že som vás tak dlho zdržal svojimi rečami. Ale bol by som veľmi rád, keby sa taká svetlá duša, ako je vaša dcérka, pomodlila za mňa.“
Starček sa pomaly zdvihol z lavičky, ešte raz sa uklonil a opierajúc sa o paličku odchádzal opustenou alejou.
"Nech vás spasí Boh (rus. Spasi vas Bog)," zavolalo dievčatko za ním.
Chcípni dědku by mělo stejné účinky
VymazatDalo by se vymyslet více vysvětlení. Třeba slovo "díky" je zkrácenina ze zvolání "jdi, přetáhnu tě kyjem!".
VymazatAd: gaia
VymazatAke mile a empaticke... Vidno, ze ste sa nad pribehom a jeho odkazom poriadne zamysleli...☺.
Jednou jsme málem odrovnali rustinare, když zkoušel jednoho blbecka a dal mu z milosti trojku a při odchodu žáčka od tabule mu řekl, snad podekujes a blbeček řekl sabaka
VymazatMy obrazně lehli pod lavice smíchy
Tak, tak, pravda...
Vymazathttps://radiozurnal.rozhlas.cz/zijeme-v-chaosu-a-lide-trpi-i-pred-vanocemi-rika-jaroslav-maxmilian-kasparu-7704483
Ad: gaia
VymazatMozno to nebol blbecek, ale uz ako mlady pracoval v tretom odboji☺.
Proč na lavičce neseděl chlapeček a neřekl obyčejně americky Hy?A proč by se cizí lidé měli modlit za starého dědka? Není sebestredny?Smrt by pro něj byla vysvobozenim
OdpovědětVymazati pro Vás.
VymazatAsi jo.To pro každého a zvlášť když má hůl a prisedava si na lavičky k maminkám s malými holčičkami
VymazatNa lavičke v parku sedel osamelý starček. Vedľa neho si prisadla mama s dcérkou.
VymazatByl to pedofyl, ti dokáží přitahovat.
Vymazatnepřisedl si.
VymazatNapadlo mě udělat kamenné krmítko na kmeni; bylo hotové za minutu, zítra dám fotku, teď už není dobré světlo.
OdpovědětVymazatVánoce podle paní Babišové: Ruský nevkus a stromeček na hlavě
OdpovědětVymazatZdravím do Nory. Vrátila jsem se už dnes, protože vše důležité bylo nastoleno, probráno a na závěrech je téměř úplná shoda. Co se bude dít dál, zatím přesně nevím, ale něco se rýsuje.
OdpovědětVymazatZaujala mě debata v minulém krtinci, zda očekávat, nebo ne. Aby člověk nebyl zklamán. Nedávno jsem o tom četla zamyšlení psycholožky. Nevím, jestli rčení nevzniklo kdysi dávno jako varování před touhou po získání hmotného bohatství; dnes se řeší spíše vztahy a duševno. S názory níže bych bez problému souhlasila.
Kdo nic nečeká, není zklamaný. Nejspíš ale skončí někde, kde vůbec nechtěl být.
S poučkami o tom, že očekávání nás ženou do záhuby, se v poslední době roztrhl pytel. Ať se jedná o naše očekávání od vztahů, od našich blízkých, v pracovním prostředí nebo třeba od budoucnosti. Je ale opravdu problémem něco očekávat? Podle mě je spíš problém neočekávat nic. Pokud nebudeme nic očekávat (od sebe, od svých blízkých nebo od svého nadřízeného), pak také nejspíš nebudeme mít příliš snahu něčeho dosáhnout, ostatní se k nám budou moci chovat jako ke kusu hadru a my to budeme přijímat, protože nic víc nečekáme. Často nám lidé radí: nic neočekávejte, a nebudete zklamaní. Ale je to vůbec reálné? Celé na:
https://psychologie.cz/hlavne-nic-neocekavat/
Přeji hezký večer, já už sem dnes nejspíš nepůjdu, mám plnou hlavu jiných věcí, přiblblé vtípky mě nelákají.
pro Ládika!!!
VymazatVánoce „našeho Andýska“ podle Petra Jablonského
OdpovědětVymazatTak jsem očekávala, že strávím ponuré zimní večery u turecké telenovely,ze začátku to vypadalo nadějně, krásní mladí lidé, krásné dekorace,příslib romantických zápletek, ale už mi to leze na nervy,pořád to protahují koukám na to už 3. týden a jen se kupí lži neupřímnost faleš a agresivita.
OdpovědětVymazatTo následující seriál Láska až za hrob,tam na sebe pořád řvali a hysterčili, to jsem zavrhla už u 3. dílu a mám klid,ale ta Příchuť lásky, ta mě tedy zklamala ale 8 dílů to už dokoukám, ale leze mi to na nervy.
No a odkaz od marie jen pro předplatitele, takže zase zklamání. Jdu plnit úly, ty nezklamou nikdy.
OdpovědětVymazatV Noře je prostě vždycky zábava! :-)
VymazatJak jste na to, Gaio, přišla? Já žádné předplatné nemám a normálně to otevřu celé.
Mám takový dojem, že se zaklínáte nenaplněnými očekáváními, ale jen v tom, co sama nechcete, abyste si zdůvodnila, že je to špatné (taky tak trochu "kyselé hrozny"). Ale to nic, to je taky normální životní strategie.
Kopírovače zřejmě článek zaujal, to mě těší.
je užitečnej pro zakyslé odmítače.
VymazatS poučkami o tom, že očekávání nás ženou do záhuby, se v poslední době roztrhl pytel. Ať se jedná o naše očekávání od vztahů, od našich blízkých, v pracovním prostředí nebo třeba od budoucnosti. Je ale opravdu problémem něco očekávat? Podle mě je spíš problém neočekávat nic. Pokud nebudeme nic očekávat (od sebe, od svých blízkých nebo od svého nadřízeného), pak také nejspíš nebudeme mít příliš snahu něčeho dosáhnout, ostatní se k nám budou moci chovat jako ke kusu hadru a my to budeme přijímat, protože nic víc nečekáme. Často nám lidé radí: nic neočekávejte, a nebudete zklamaní. Ale je to vůbec reálné?
OdpovědětVymazatPojďme si nejdříve vysvětlit, co vlastně očekáváními myslím a jak z nich udělat pozitivní a přínosnou věc.
Představte si, že si koupíte drahý produkt nebo zaplatíte exotickou dovolenou. Od zakoupeného produktu očekáváte, že bude mít kvalitu přiměřenou ceně, za kterou jste jej pořídili. Pokud ne, produkt vrátíte nebo budete požadovat nápravu. Myslím, že si nikdo neřekne: „Neměl jsem od toho tolik očekávat, teď bych nebyl zklamaný.“ Místo toho jednáme.
Proč bychom tedy neměli očekávat od druhých nebo obecně od situací, že budou přiměřené tomu, jakou energii jsme jim věnovali? Pokud druhým nebo nějakému cíli věnujeme svůj čas, síly či nápady, nejspíš očekáváme, že se nám daná energie vrátí. Nebyli bychom hloupí, neustále ztrácet čas bezvýznamně?
Pokud tedy vkládáme materiální nebo citovou investici do vztahu, očekáváme, že vztah bude nějakým způsobem naplňující. Nebudeme-li to očekávat, možná budeme ztrácet čas s lidmi, kteří nás neocení, kteří nás budou pouze využívat, na které se nebudeme moci spolehnout a kteří si nebudou vážit ani nás, ani našich snah. A tohle, předpokládám, nikdo od vztahu nechce.
Synonymem očekávání je také „být připravený“. Naše očekávání se odvíjí od našich předchozích zkušeností, pocitů, potřeb, tužeb.
Možná se vám můj pohled zdá příliš vypočítavý, ale není to tak. I když to vztáhneme na děti, které nám nemohou vracet stejně, jako my jim dáváme, pořád je výsledkem šťastné dítě, které se dobře vyvíjí a které připravujeme na budoucí život. Naše snahy mají tedy velmi zásadní a hmatatelný výsledek.
VymazatPlánovat a těšit se
Co tedy myslím oním očekáváním? To, že máme určitou představu, jak by věci měly být. Jak by se k nám měl partner chovat, jaký by měl být, jak by měla vypadat dovolená, na kterou jedeme, nebo jaký pocit budeme mít, až se uvidíme s rodinou. To vše jsou předpoklady, vize, očekávání.
Těším se domů, protože očekávám, že mě pobyt doma nabije energií. Očekávám, že se ke mně bude partner chovat hezky a s respektem, že mě bude práce naplňovat, že si na dovolené odpočinu. Pokud nic z toho nebudu očekávat, jak budu vědět, zda jsem si vybrala správného partnera? Proč bych se těšila domů? Proč bych si hledala jinou práci, která bude lepší než ta předchozí, nebo plánovala dovolenou?
Stejně tak můžeme očekávat, že máme před sebou náročný úkol a je třeba se na něj dobře připravit. Pokud to očekávat nebudeme, možná přípravu podceníme. Synonymem očekávání je také „být připravený“.
Naše očekávání se odvíjí od našich předchozích zkušeností, pocitů, potřeb, tužeb. Na očekáváních samých není nic špatného – lehce předvídat a umět si představit svou budoucnost a také klást určité nároky je podle mě v pořádku.
VymazatVztah bez očekávání
Mnoho nových psychologických směrů s očekáváním pracuje. Radí představit si, jak bychom chtěli, aby naše budoucnost nebo vztah vypadaly, a uvěřit tomu, že je možné toho dosáhnout. Co jiného to je, když něčemu opravdu věříme, než že očekáváme, že se to stane? Nemáme pochyb, že na něco takového máme právo, zasloužíme si takové zacházení či úspěch.
Budu pokračovat na příkladu se vztahem. Kdybychom žádná očekávání od vztahu neměli, pak bychom potkali sympatického člověka, který by se nám líbil, a pokud by byl zájem i na jeho straně, dali bychom se dohromady. Neřešili bychom, jestli má práci, jaké má koníčky, názory, co dělá ve volném čase, jak se k nám ve vztahu chová. Nechali bychom to plynout, neočekávali bychom od něj nic, a tak bychom, podle některých, nebyli nikdy zklamaní.
VymazatMožná bychom ale za půl roku zjistili, že tenhle super člověk má některé vlastnosti, které nám nevyhovují, že například chodí po večerech na pivo s kamarády, nesportuje, nebaví ho práce. Pořád by měl i dobré vlastnosti, a protože bychom neměli velké nároky na partnerství, tak bychom to neřešili.
Možná bychom si ho jednou vzali a pak seděli po večerech sami doma, sportovali s jinými, živili ho, protože by měl už pátou práci, která by ho pořád nebavila, a náš život by byl snesitelný, ale ne skvělý. Snesitelný proto, že bychom nic víc neočekávali. Pokud však máme určitá očekávání od vztahu, pak ještě než jej navážeme, vyhodnotíme, zda jsme pouze okouzleni momentální přitažlivostí, nebo zda má vztah potenciál naplnit naše očekávání i v budoucnu.
Kdybychom neočekávali, že můžeme mít skvělý vztah, kde si budeme s partnerem vycházet vstříc a sdílet společné zážitky, možná bychom měli prostě jiný a byli tak nějak spokojeni. Znám lidi, kteří už od svého vztahu opravdu nic nečekají, jejich sny a představy a harmonickém svazku jsou ty tam. Zažili nevěru, nadávky, ignoranci a špatné zacházení, a stejně s partnerem zůstali. Nepřijde mi ale, že by je to činilo šťastnějšími. Spíš naopak.
Vnímat, co se děje – a jednat
VymazatŘíká se, že člověk by měl mít vysoké očekávání od partnera na začátku vztahu, po svatbě by se mu měl naučit odpouštět. Do určité míry s tím souhlasím – pokud totiž nejednáme na začátku vztahu jako zoufalí lidé, nutně potřebující partnera, máme své představy o vztahu a dokážeme je komunikovat, je větší pravděpodobnost, že sítem projdou ti vhodnější partneři, s kterými můžeme mít hezký vztah.
V čem přináší očekávání negativa, zmíním teď jedním slovem – zklamání.
Důležité totiž je, jak naložíme s tím, když se někdo nechová podle našich očekávání. Uvedu opět příklad s partnerem. Pokud se nechová ve vztahu podle našich očekávání, což se může lehce stát, máme několik možností.
Buď mu naše představy komunikovat a počkat, zda nám vyjde vstříc (možná to zní neuvěřitelně, ale pokud vás má partner rád a je to možné, často vám vstříc vyjde).
Pokud to není možné, lze svá očekávání od partnera a vztahu přehodnotit a být spokojeni s tím, jak se věci mají teď – pokud jsou i tak dostatečně dobré.
Nebo se s partnerem dohodnou na přijatelném kompromisu, kde se naše vzájemná očekávání a představy setkají. Pokud to možné není, asi je jasné, co bude následovat.
Pokud vztah není podle našich představ, neměli bychom svá očekávání a představy smést ze stolu a říci si, že problém není v partnerovi, který nám je nevěrný, který je nespolehlivý nebo na nás nebere ohled, ale v tom, že očekáváme příliš.
Dalším důležitým bodem je vybudovat si smysl pro realistická očekávání, ani ne příliš nízká, ani nedosažitelná. Aby člověk věděl, jakým směrem se chce do budoucna ubírat, nebo dokázal vyhodnotit, že jeho očekávání se nenaplňují a proč. Ne příliš účinné je očekávat, že vše se bude dít bez jakéhokoli našeho přičinění, a nestane-li se tak, okamžitě snahy zanechat a vydat se jiným směrem (a pak opět očekávat, že věci budou přesně podle našich představ a bez práce).
Nevědomé vzory
Naše očekávání by neměla být nevědomá a založená na automatických vzorech z minulosti, ale vědomá a odrážející naše potřeby a zároveň zohledňovat potřeby druhých. Spousta z nás si nosí určité vzory z původní rodiny a pak automaticky očekáváme, že i v dalších vztazích to bude podobné.
Nejdříve bychom měli tyto naše nevědomé vzory prozkoumat a poté se naučit svá očekávání přizpůsobit možnostem a našim osobním přáním či potřebám. Pokud budeme od našeho protějšku očekávat, že nás bude milovat a chovat se k nám s respektem a vřele, budeme se podle toho také chovat my k němu (nebo budeme své očekávání komunikovat formou, která pro něj bude dostatečně srozumitelná), pak nevidím důvod, proč by se naše očekávání nenaplnilo.
Nepřiměřená očekávání jsou cestou do záhuby. Obzvlášť pokud jste po jejich nenaplnění zklamaní a neberete je jako signál, že buď očekáváte příliš, nebo je potřeba změnit svůj přístup.
Budeme-li očekávat, že partner bude bezchybný, nejspíš budeme zklamaní. Naopak pokud nemáme na partnera žádné velké požadavky, nic od něj nechceme, pak to možná bude chápat jako nedostatečný respekt nás k sobě a podle toho se k nám bude chovat i on. A my to přijmeme, vždyť od něj nic jiného ani nečekáme.
Komunikujte
VymazatDruzí lidé nemohou vědět, co je pro nás důlěžité, dokud jim to nesdělíme s taktem a srozumitelně. Pokud to nejsou požadavky, které by se zásadně křížily s jejich hodnotami a prioritami, nejspíš nám vyjdou vstříc. Také to neznamená, že pokud někdo nesplní naše očekávání, hned jej odepíšeme. Pokud je to však pro nás zcela zásadní a druhý v tomto není schopen naše představy naplnit nebo se alespoň přiblížit akceptovatelnému kompromisu, asi dojde jednou k frustraci či ukončení vztahu. A podle mě je to dobře.
Představte si například věrnost ve vztahu. Neočekáváte snad, pokud si svého partnera vezmete, že bude vám věrný? Možná ano, možná ne. Věřím, že každý to má jinak, proto je dobré si to s partnerem vykomunikovat na začátku. Stejně jako například očekávání, že druhý nebude flirtovat s dalšími lidmi. Pro někoho naprosto běžná věc. Vůbec bych se nepřela o tom, zda je to správně nebo špatně.
Využívejte celý web.
Předplatné
Každý by měl ve vztahu komunikovat to, co je pro něj přijatelné a co ne. Pokud tedy sdělíte svá očekávání partnerovi na začátku, bude se moci lépe orientovat v tom, zda takový vztah je vám schopný poskytnout a nebude vás nechtěně zraňovat chováním, které on považuje za naprosto neškodné.
Nepřiměřená očekávání jsou cestou do záhuby, s tím souhlasím. Obzvlášť pokud jste po jejich nenaplnění zklamaní a neberete je jako signál, že buď očekáváte příliš, nebo je potřeba změnit svůj přístup, pracovat usilovněji nebo přehodnotit situaci.
Na závěr shrnu nejdůležitější body:
naše očekávání by měla být reálná
je třeba pro jejich naplnění něco udělat
měli bychom je srozumitelně komunikovat našemu okolí
dožadovat se jejich splnění bez našeho přičinění nikam nevede
neměli bychom být jednoduše zklamaní a odrazeni, pokud se věci nevyvíjí okamžitě podle našich představ. Vše chce svůj čas a trpělivost.
Radka Gottwaldová
Absolventka psychologie
www.jadropudla.com
šikovnost, Gaio.
VymazatCopatej, co všecko nečtete?! To by mi muselo být opravdu hodně zle, abych takové koniny louskala. Inu každému podle jeho gusta. Copatí je holt mají vytříbené ;)
Vymazatjenom pomoc pro Gaiu, neuměla otevřít odkaz od marie.
VymazatNečekám nic od ježíška.
OdpovědětVymazatJá taky ne, ale bojím se, že dostanu kontaktní gril. Kdysi jsem o něj projevila zájem. A tuším, že si to někdo zapamatoval. Co nadělám.
VymazatTřeba si něco naježím sám.
VymazatDo náplně do úlů se dává trochu rumu,tak jsem si lokla.
OdpovědětVymazatU nás se těsto na úlky přehřálo.
VymazatTo je zajímavé, že úlky dělá skoro každý
VymazatÚlky z čeho, Gaio a Ládiku!!!? U nás z vlaškých ořechů, cukru a bílku s trochou citronové kůry, přilepené na linecká kolečka bílým krémem - v tom malinko rumu je. Jsem dnes slavně dopekla ořechové tyčinky se žloutkovou polevou (Gaia pro ně má název, co si ho nevybavuji), ze zbylých bílků chlebíček a polepila ty koupené laskonky. Ještě pro mého jedince vyrobím punčové koule z všelikých přebytků (ty on si dokonce kupuje v cukrárně).
VymazatNic milého už neočekávají jen ti hodně světem omrzelí - i když ani ti nejspíše ne a já vlastně nikoho takového ani neznám.
Ty úly dělám jako vy,akorát do nich dávám krém z másla cukru a žloutků s tím rumem a lepím na piškoty. A když už mám ty piškoty, tak mezi 2 dám plátek banánu spíchnu paratkem a namočím do čokolády.To ještě udělám v pátek a jinak nic. Těm rohlickum říkám řezy touha.Je to od mé babičky.
VymazatMají překvapivě hnědou barvu, jindy byly do šedookrova.
VymazatTeď se hodinu připojuju na mobilu, restarty, přihlašování.... až mě opustily vitální funkce.
OdpovědětVymazatTužka napíše,...četla jsem si,....no,....mám za sebou extra zážitek,...a při něm bylo toho očekávání, všeho druhu, navršeno během krátkých chvil tuze mnoho.
OdpovědětVymazatProtože jsem celý den pracovala a splnila několik slíbených pracovních akcí, tak jsem si za odměnu dala procházku se psy už setmělou krajinou.
A protože mám stále v podvědomí na všechno katastrofické scénaře,...tak jsem měla baťoh na malé psy, kdyby je boleli pacičky, baterku, nůž na větvičky, /šla jsem k lesu/ a i krabičku poslední záchrany/, ta mi v té situaci byla na kulový/.
V temné, úvozové cestě, po stranách jsou vzrostlé keře, se k nám z protisměru přiřítil s náramným štěkotem černý vlčák. Baterka v baťohu, tu cestu znám, šla jsem ji víc jak tisíckrát, /první chyba v očekávání,/. Zastavili jsme se. Můj vlčák si sedl přede mne a vyhrůžně hrdelně vrčel, byl na vodítku,...bleskem jsem uvažovala, zda ho vypnout, aby nebyl v boji vlčák proti vlčákovi v nevýhodě,...neudělala jsem to, oba malé psy jsem dala do báglu na záda,...byla jsem na mrtvici,...předpokládala jsem /opět očekávání, že s ním někdo jde a začala jsem do tmy volat,....zavolejte si toho psa,...to jsem opakovala snad dvacetkrát,...až se ozvalo pískání,...pes na pár vteřin přestal štěkat a pak začal znovu dorážet přískoky na mého psa. Litovala jsem, že jsem nevyndala ten nůž,...je to vystřelovák s čepelí 30 cm.....v mládí mi ho vyrobil jeden ctitel, abych se ubránila, když jsem nucena sama chodit v noci z práce.
Pak jsem zaslecha dusot, dva chlapi přiběhli, asi táta se synem, tak padesát a dvacet,...neměli vodítko, odtáhli svého psa, za doprovodu mého monologu,.....jeho součástí bylo, že je zákaz volného pobíhání psů v celém regionu, /psi totiž napadali cyklisty, bylo několik úrazů/,....vyhrožovala jsem jim, že zavolám policii,...a taky, že příště jim psa zastřelim legálně drženou zbraní,...a ještě mnoho dalších, docela nepříjemných slov na jejich adresu. Neřekli ani slovo.
Ty dva a jejich psa znám od vidění,...nejčastěji jedou polními cestami na kole a venčí tak svého černého německého ovčáka. Za dne je na dálku vidím a mám šanci se jim zavčas vyhnout do louky, nebo lesa.
Můj pes se zachoval obdivuhodně, nenechal se vyprovokovat,...na to, že nemá ode mne vycvik od štěněte, je to výkon.
Od noční vycházky jsem očekávala bezvadné provětrání hlavy a myšlenek, a i tělesné schránky,...a místo toho mám krev zahuštěnou adrenalinem,....a potřebovala bych to znovu rozchodit.
Ale, co,...dobře to dopadlo,...měla jsem v lednici kus předního hovězího zítra na polévku,...dostali to psi,...odměna za to, že byli potichu a naprosto poslušní.
Jóó, za život se stane ledasco,...ovšem,...tohle je poprvé,....že to nebyla jednoduchá situace, tak o tom svědčí, že jak jme došli domů, a psi měli klid a jistotu bezpečí zahrady, tak šli každý ke svému kůlu a udělali nevídané hromady,...to mě rozveselilo, že měli stejný strach jako já.
Větvičky smrku pichlavého, které jsem si chtěla dát do vázy, on neopadává, jsem si v lese nenařezala,...asi už nebude čas tam zajít,...udělám jinou variantu.
Tak pokojný Advent přeji.
Tužka.
Aspon, ze to dobre dopadlo...
VymazatNeviem si predstavit, co by taka situacia urobila s jednou mojou znamou. Ta chyta uplne hysteriu i z celkom malej gulky, ked trochu stekne. Toto by jej asi privodilo infarkt...
Mě při temných bězích nepřepadlo nic. Dunících 100 kilo odradilo i divočáka, natož psa.
VymazatPaní Tužko, tohle jsem zažila s retrívřicí už mnohokrát, že jsme narazily na velkého nebo bojového psa na volno, pán bůhvíkde. I když bydlím na předměstí a kousek do přírody, takových je nás tu majitelů psů spousta, takže se potkáváme fest. A i při frekvenci psů, tedy majitel může počítat s tím, že tu není úplně v divočině a každou chvíli se někdo objeví, tak u některých prostě ohledy žádné.
VymazatU feny je ta věc, že pes na ni většinou nezaútočí, to je výhoda. Zato ji už dvakrát zle pokousaly březí feny... ona na vodítku, ony na volno. Ještě nás majitelka seřvala, že kdyby byla taky na volno, že by se byla ubránila... Lidi mají rozum, ale instinkty a emoce nezvládají.
Vy všichni pečete, u nás trouba chladná... nebude nic.
OdpovědětVymazatV neděli jsem šla ráno do nemocnice, doktor si mě tam nechal, za hoďku jsem byla zase na sále, novou operací vyřešili nastalý problém po první operaci.
Já to vůbec nečekala, vzala jsem si sebou jen antibiotika a lék na tlak, kartáček na zuby a pantofle (pro klid duše - ale myslela jsem, že mi to udělají ambulantně a půjdu domů).
Takže zase další narkóza, dva dny jsem trávila v andělíčku, jako ručník jsem používala andělíčka, kterého mi dali, než mě vezli na sál. Bez nabíječky, takže rodině jen nutné SMS. Tužku a pár sudoku. To byla celá má výbava do nemocnice. Nemohla jsem vyjít ani na chodbu, páč jsem neměla župan... :-) musela bych chodit v kabátu přes anděla.
Dnes jsem přijela domů, v poledne jsem si lehla a.. volá matčina pečovatelka, že matka leží, nekomunikuje a problémy s hygienou... Tak jsem se musela obléci a pajdat tramvají (auto nemůžu řídit, nesešlápnu pedál) k ní. Tak po čtyřech dnech mé nepřítomnosti hrůza. Tak jsem volala záchranku, řekla jsem si, že matka si poleží dva dny v nemocnici, tam zjistí, co se to děje, že se tak náhle zhoršila.
Jo, to fungovalo dobře, přijeli za deset minut, matku naložili a do nemocnice... Volám tam za hodinu, prý, zavolejte až tak v šest večer (jela ve tři); volám v sedm, prý přijde na řadu tak v devět...
Tak jsem jí vzala věci pro případnou hospitalizace, berli a šourala jsem se do nemocnice. Je to ohromný areál, půl hodiny jsem tam bloudila. Připajdám na příjem, matka nikde, ale měla tam být. Tak kde je? Prý v odkládací místnosti a přijde nařadu nejdřív v jedenáct večer, na výsledky krve se bude čekat dvě hodiny, a pak rozhodnou, zda jí uloží, ale nemají kam, tak na chodbu u nějakého pokoje. Jinak ji sanita po jedné odveze domů... 8-(
Tak jsem řekla, ať to zruší, že ji vezmu zpátky domů. Zavolala jsem taxi,dala jí přes župan svůj kabát a čepici, táhla jsem ji na křesle jak Švejka, taxikář mi musel pomoci, matka ječela, že chce injekci a ať zavolají doktora Světlého (nějaký pán, co u nás v domě dřív bydlel :-)), pán mi s ní pomohl až do bytu. Horký čaj, prášky - a byly jsme tam, kde jsme byly ve tři hodiny odpoledne, jen já vyčerpaná a připadala jsem si jak blázen.
Taxík a domů, na tramvaj už jsem neměla sílu. Teď konečně ležím a relaxuji.
Myslím, že jestli mi zítra zase pečovatelka zavolá, že to asi nechám být. Jsem u konce s dechem...
Do toho onemocněl syn, tak mi nemá kdo pomoci... prostě Vánoce, jak mají být.
Jdu se potěšit na chvíli nějakým seriálem, jó, CHilling Adventures of Sabrina nabízejí vánoční jedenáctý díl!! Happy Solstice, Satan bless you, everyone! :-) (pro ty, co seriál neznají, tak tam mají čarodějnice tyto pozdravy, není to rouhání :-)
No, tak tie dni Vam nezavidim...Drzim palce, nech sa Vam polepsi.
VymazatTo je na posrání.
VymazatTo je hrozná historka.Teď je na idnes v krimi jak nějaký chlap uškrtil manželku po mrtvici a tchyni s alzenheimerem.A člověk to chápe, když z LDNKY vám je každé 3 měsíce vyhodí na měsíc domů, to je pak dilema,zda si to hodit sám nebo to řešit vraždou. On stráví zbytek života v base,ale v klidu a teple
VymazatNo nevím, podle ČSN je v base 15°C.
VymazatNemůžu si takovou situaci ani představit, prostě nevím. Moc Vás lituju.
VymazatTady v okolí bylo nejhorším případem to, že si Eda přejel traktorem mobil a přišel o displej.
OdpovědětVymazatTužka napíše pro paní Alenu,...napíšu jen,...vydržte,...mně pomáhá začít jednat strojovým systémem, bleskově vyhodnocovat optimum možného, a city odsunu stranou.
OdpovědětVymazatTy mě pak dostihnou, až když už je po všem,...pak buďto pláču, nebo se raduji, to podle okolností,...a někdy jen mávnu rukou a už si zakážu se k tomu jakkoliv vracet. Na přežití je tenhle systém dobrý.
Tak ještě znovu zopakuji, vydržte,....můj jeden známý říká,....dobré prkno naležato a dobrá ženská nastojato vydrží neuvěřitelně mnoho,...jen se nehroutit....je to zvláštní povaha, on by se nechal raději od ženský zmrzačit nebo zabít, než by na ni vztáhl ošklivé slovo nebo ruku. Je vdovec,...a já ho stále varuji, aby si nenaběhl,...je mu často smutno, neumí být sám,...a zvířata ho nebaví, netouží po nich, chce ženu,...to jsou osudy,...Ježíšek mu ji nenadělí,...bude mít smutné Vánoce,...bojí se jich.
Vánoc se nebojim, smutku se nebojim, teď se ničeho nebojim,....mám v sobě ještě vysokou hladinu adrenalinu,....půjdu si vyčistit boty, a budu ještě zametat venku chodníky kolem baráku,...halt adrenalin.
Tužka.
Díky. Můj jeden známý zase hlásal, že: "Když ženská říká, že už nemůže, tak může ještě dvakrát!" :-) (a nebylo to v souvislosti s postelí...).
VymazatBát se člověk musí jenom zlých lidí, jinak ničeho.
VymazatOd 3 nespim,to je taky hrůza, pak usnu v 7 a probudím se v 11,to bude zas den....
OdpovědětVymazatJá od půl druhé. Snažila jsem se ještě usnout, ale nešlo to. Cítím, jak jsem unavená, jedu do práce, vůbec se mi však nechce a pobolívá mě hlava. Zkusím moji studenou sprchu, jestli se to spraví.
VymazatMi se zdálo, že jsem běžel 90km po Alpách a teď jsem na 80.km na občerstvovačce a musel jsem čůrat.
OdpovědětVymazatPřečetl jsem si onen odkaz na text o očekávání ... je to o vztazích, tam jde souhlasit, nebo v mnohém souhlasit. Já ale napsal, že nic nečekám - ve smyslu hmotných dárků na vánoce. To opravdu nečekám, všichni mají zakázáno něco mi kupovat, protože já nic hmotného nepotřebuji. Člověk potřebuje jen zdraví a dobré vztahy, ostatní si může koupit. Ani já nehromadím dárky pro lidi zrovna na vánoce, ale řídím se příslovím "kdo rychle dává, dvakrát dává" a dalším příslovím "kdo se ptá, nerad dá". Proto potřeby druhých řeším ihned a bez blbých dotazů, které mohou být jedině trapné. A pokud se to někomu nelíbí, ať mi ..... ale to se ještě nestalo.
OdpovědětVymazatVečerní projekt krmítka pro opeřence:
OdpovědětVymazathttps://imgur.com/a/t3S7LP1
Zatím ve fázi prvotního tvaru ze štípaných kamenů, nalezených pod sněhem. Finální tvar bude z nalezených přírodních kamenů, střecha větší a tenší, na 3 nohách, uvnitř rozepřený nízký kroužek z houžve.
Těžko říci, jestli vám do toho půjdou, já měla krmíte a do některých jsem sypala a sypala a ptáci do nich nechtěli a nechodili.
VymazatTady v okolí dělají lidi nejčastěji krmítka pro ptáky tak, že uříznou spodní část z dvoulitrové pet lahve s dnem, to přitlučou nebo nějak připevní k hradbě nebo ke kmeni stromu, ve vodorovné poloze. Dělají to z barevných petek (kvůli viditelnosti?). Ptáci si do toho vlezou a zobou rádi, vidím je v tom často hodovat.
VymazatDo tehle umělohmotin mně nikdy nechodili báli se toho
VymazatVtacky by volili Ladik!!!a
Vymazat☺
Hotový Stonehenge :)) U nás dřevěné krmítko zavěšené na stromě a lojové koule na větvích. Aby na ně kočky nemohly...
VymazatLádiku, zase poznámka jen k principu věci: nešidíte své nejmilejší právě o to nejhezčí - moci obdarovat blízkou osobu, dát jí nejen "to hmotné", ale také dárkem najevo, že Vás má rád/a? A Vaši bližní mají sakra hodně důvodů zrovna Vám vracet to, co jim neustále a nezištně dáváte....
OdpovědětVymazatZnám ten pocit, taky už dávno hlásám, že ne abyste mi něco dávali, nic nechci a všechno mám, co potřebuju, si koupím... to samé říkali mí rodiče a máma dosud. Už to neříkám. Došlo mi, že to nejhezčí je právě nikoli dostat, ale moci toho druhého obdarovat. Co já dostala blbých dárků od tchýně dcery, dokud žila, ale viděla jsem její radost, nepřipustila si, že se mi to nebude líbit. Moje holky odhadují velmi dobře, co potřebuju nebo čím mi udělají radost, sama bych si to nedopřála, atd. Někdy se i poradí se mnou, co bych raději... Ale vidím, že výběr dárku pro mě berou vážně, proto jim to nemůžu zakazovat.
Nakonec vzpomínám, že i tomu dědovi se vždycky dával aspoň pitralon, nové pantofle a kus pěkně uzené šunky, lahvinka, nebo tak. A vždy měl (myslím, že hlavně z toho, že jsem na něj nezapomněli) velkou radost, a my taky....
Nikdy se nic není tak horké, jak se to uvaří. Co říkáte na krmítko?
VymazatTakže dárky dostáváte? Pak nás ale vodíte za nos.
VymazatU krmítka se snažím odhadnout perspektivu. Ta základna má na délku 2 m nebo 2 dm? Nevypadá to špatně, uvidíte, jak se bude zamlouvat uživatelům.
Základna má 45cm. Dárky i přes zákaz jsou, obyčejně nějaké běžecké.
VymazatNejhorší jsou lidi,co když něco dostanou,tak nadmou hubu.To je moje sestřenice, té není nic dobré a jde jen po prachach přitom já jí nikdy víc než 8 stovek nedám, takže ji to nevytrhne, ale ráda zkazí vždy člověku radost.A i když jsem něco dávala její mámě, mojí tetě, tak vždy rypla a vypustila jedovatou slinu i když jí prd bylo,co já s tetou máme mezi sebou.Tak od určité doby jí dávám pětistovku, když mě pozve na nějakou oslavu.A tuhle,když měla 70,tak mě bylo blbé dát jí jen obálku, tak jsem koupila aspoň album na fotky aby měla památku a z fotek oslavy si udelala upomínku, peníze dovnitř a ona když dostala balíček, tak se lekla,že má dárek a nikoli mamon a udělala tak hnusný a pohrdlivý ksicht a ani to nerozbalila,nechala to cely den válet někde v koutě. Hnus.
VymazatSamková.
OdpovědětVymazathttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Klara-Samkova-k-paktu-OSN-V-Evrope-bude-obcanska-valka-Klidne-me-zavrete-ve-vezeni-bude-nejbezpecneji-563853
Stale boli obavy, ze Zeman, ci Babis su vydieratelni. Samozrejme, ODS-saci, Pirati, TOP-kari...mali na mysli Moskvu. Predpoklad, ze Babis je vydieratelny, sa naplnuje. Ale vydieratelny Bruselom. Nepopodpises? Nedostanes (do Ceska prachy) a ludia pojdu proti tebe.
A Zeman, ten ako prezident v parlamentnom systeme, moze akurat mat tu skvele, tu trapne bonmoty. To je vsetko, co zmoze. Nie je exekutivec.
Toz tak.
To jsou mi věci - 88-letý George Soros osobností roku, zákaz plastových výrobků na jedno použití - to jsou snad i všeliké ty lehké obaly? - (zrovna jsem držela v ruce vazelínu, koupenou Mišpuli na tlapky.
OdpovědětVymazatTo: Alena
Přeju Vám, aby Vaše trampoty pominuly a byly na hódně dlouho, nejraději napořád, ty poslední. Kdybyste byla blíže, vánoční cukroví bych Vám donesla, paní Aleno.
A že se tu tak přemlely nikoliv poprvé penízky, tak jednu nevánoční, co jsem už neslyšela dlouho: Richard Müller - Štěstí je krásná věc
https://www.youtube.com/watch?v=1368ZK4MSkA&start_radio=1&list=RD1368ZK4MSkA#t=0
Obojí - štěstí i prachy jsou pomíjivé, věci těšívají různě dlouhou dobu. Co asi vánoční Ládikova!!! "lasvegas výzdoba" - budou se z ní letos okolní živočichové znovu radovat či již se radují?
Nové krmítko je zvláštní, mnou zatím neviděné, jistě řádně stabilní. Bude-li potrava jen v něm, nikoliv v tom stávajícím, jistě si tam ptactvo cestu najde.
Jaguško, hned mě napadlo, kdo že ho tou osobností roku zvolil? Vy jste volila? Já ne a nevím o nikom. Pak se dočtu, že jej tímto jmenovaly noviny Financial Times, a to jako "praporečníka liberální demokracie". Tak to bych osobně rozhodně odmítla, takovou urážku :-)
VymazatUž jen, že před ním se té "cti" dostalo Trumpovi a Merkelové, mluví za hodně.
Babiš chce do Prahy přilákat Sorosovu Středoevropskou univerzitu. Nabídněme jí Invalidovnu.........
Vymazat4. 4. 2017 19:20
Tak jsem koupila ptákům v Albertu lojové kole s moučnými červy německý výrobek 3 koule za 47 Kč. Placla jsem se přes kapsu,v marketu zatím ticho před bouří, naskladněno spousta zboží, hlavně ovoce a sladkosti,lidé zatím však moc neblazni to až v pátek.
OdpovědětVymazatTak skauti, roznášející letošní vánoční betelémské světlo, prý mají heslo „Mír potřebuje rozmanitost – společně pro tolerantní společnost“. Multikulturní podtext je jasný a mluví o něm i zástupce skautů v Praze - prý je v souladu s původní myšlenkou zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella (1857-1941). Lze se o něm dočíst (wiki), že byl jako voják v Indii a Africe, že jej od dětství zajímalo průzkumnictví a lesní moudrost. Skauting založil hlavně s ideou, že všichni chlapci bez rozdílu sociálního původu mohou spolu plnit lesní a obranné úkoly, bojovat za společné cíle.
OdpovědětVymazatVe svém odkazu napsal:
" Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já.
Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti.
Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky.
Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. „Buďte připraveni“ v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé – a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže."
Ať čtu, jak čtu, nikde nevidím výzvy k tomu, odevzdat dobrovolně svoji vlast cizím vetřelcům s útočným náboženstvím a nekompatibilní kulturou.
Stoltenberg: Musíme se vyrovnat s terorismem i s agresivitou Ruska
VymazatNemůžeme se vrátit ke starým časům, dokud Rusko nezmění své chování, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pro polskou Gazeta Wyborcza
plují bitevní lodě USA do Černého moře.
VymazatPár Jachontů a je po nich.
VymazatMizím na směnu k matce, s pokusem ji dostat do koupelny nepočítám, tak to musíme vydržet, až tam se mnou někdy dojede syn.
OdpovědětVymazatPro zamyšlení dávám vizionářský text, který napsal jeden známý fyzik a odpůrce EU v roce 2005. Za vulgární slova v textu se omlouvám, ale ničím, stejně výstižným se nahradit nedají:
Zásadní pravidla Evropské unie
1) Německo si V Evropě bude dělat co chce. Běda, jestli ne.
2) Francie si v Evropě taky bude dělat co chce, pokud nenarazí na bod 1)
3) Pokud se bod 2 dostane do sporu s bodem 1, platí ZATÍM bod 1 (vono se ještě uvidí…)
4) Na Anglii serem, ta je za vodou.
5) Na Španělsko taky serem, to je za Pyrenejema
6) Na Itálii taky serem, ta je za Alpama
7) Na ostatní státy EU serem o to víc, jsou mrňavý a zavostalý a můžou bejt rády, že dostanou čuchnout k prdeli.
8) Státy, zmíněné v bodech 4 – 7 budou radostně odebírat zboží Německa, popř. Francie.
9) Dojde-li ke konfliktu s domácí konkurencí, domácí konkurence se přizpůsobí.
10) Pokud se domácí konkurence nepřizpůsobí, bude zlikvidována.
11) Státy, zmíněné v bodech 4 – 7 budou za všech okolností podporovat prosperitu a hospodářský rozvoj Německa (no jo, dobře, tak teda Francie taky)
12) Dojde-li ke stagnaci či k recesi Německa (no jó, Francie taky) je to vina USA a ostatních států EU. V tom případě Brusel neprodleně zajistí nápravu a potrestání viníků.
13) Rozhodování Bruselu se řídí zájmy Německa a možná i Francie. Bruselský úředník se zdrží jednání, které by mohlo Německo a Francii popudit. Za odměnu dostane čuchnout k prdeli.
14) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo schvalovat rozhodnutí Bruselu aklamací. Pověřený úředník kontroluje spontánnost projevu. Při nedostatku spontánnosti budou zjištěné nedostatky neprodleně odstraněny (i s jejich nositeli).
15) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo vysvětlovat občanům svých států blahodárnost rozhodnutí Bruselu.
16) Občané států zmíněných v bodech 4 – 7 mají právo: a) držet hubu a krok, b) radostně přijímat a naplňovat všechna usnesení Bruselu, c) pověřeným úředníkům oznamovat osoby, které dle jejich názoru nedostatečně využívají práva dle 16a a 16b.
17) Pokud u občana vznikne podezření na nedostatečné využití práva 16c, bude považován za neuvědomělého a podroben převýchově.
18) Bruselský úředník bude vybírán ze zvláště uvědomělých občanů, pokud Německo a Francie neurčí jinak.
19) Kursy rektálního alpinismu pro uvědomělé občany pořádá každý stát ve vlastní režii pod dohledem pověřeného úředníka.
20) Platnost bodů 3 – 19 se řídí rozhodnutím Německa a Francie. Evropskou unii si pozvracet nedáme.
---
Po třinácti letech je zřejmé, že se pan inženýr nemýlil. Snad jen v bodě 12, dnes je to vina RUska a Číny.
exteriér krmítka: https://imgur.com/a/PcZffkE
OdpovědětVymazatKdyž si chlap hraje, nezlobí.
OdpovědětVymazatNebo když aspoň šlape na štempleru.
K čemu krmítka. Všude v okolí ptactvo ozobává jeřabiny a různé jiné bobule, nedej bože pod tím parkovat auto - pak ráno jet jedině rovnou do myčky. Zásoby vydrží odhadem do února. Pak by si mohli dát dietu. Jarní očistnou.
Na jasanech, dubech, habrech a jehličnanech jeřabiny nerostou.
VymazatJe hezké na to koukat,lepší než televize
VymazatTo je, já ale radši koukám komplexně :-), tj. na celou přírodu.
VymazatByli jsme se se psem proběhnout (spíš proplížit) a v půli trasy nás chytl liják, nejdřív drobný, řídký, pak zhoustl, leje pěkně, jsem celá mokrá. Pes se suší v boxu a na slámě v boudě. Proto dnes kdekdo bědoval, že je divný tlak.... bylo jako v prádelně, vlhko.
A jak teĎ koukám po krmítkách, tak jsem viděla jedno "etno": na tyči pletiva plotu je přidělaná na nožce stříška, dokonce do áčka, a pod ní zavěšené dvě půlky skořápky kokosového ořechu. Možná je v jednom voda, to jsem nezjišťovala.
VymazatLádik !!!19 prosince, 2018 15:28
VymazatNa jasanech, dubech, habrech a jehličnanech jeřabiny nerostou.
Teeeeda. Pan Ladik!!!
Vy si ale dovolujete...
Ked Vam niekto povie, ze sa vtaci zivia "jeřabinami", tak to berte ako neomylny fakt. Inac dostanete sprsku sprostych invektiv.
Vas zachranilo od tej sprsky iba to, ze ste miestny bard:-).
Predstavte si, ze by si to, co ste napisali Vy, dovolil napisat napr. JAHA, pripadne nedajboze nejaky ten anonym:-))).
Představil jsem si modřinku, jak polyká žaludy.
Vymazat15500 běhacích kroků, už mi to bylo třeba, jako koze drbání. Křupalo, -2°C, měsíční disk 5/7, bílo, dohled jako ve dne. Potkal jsem lišku. Intenzita běhu střední - abych mohl nadechnout nosem, bo na hubu to je zima. Lid má svítící stromky i uvnitř.. to u nás je zvyk koupit stromek 24.12. (letos poruším, bude zítra). Chtěl jsem 20tis. kroků, ale mám práci ještě teď navečer, do 22h. Ale na vyčištění hlavy to bylo fajn, zmrzlá kůže pěkně oranžová ... možná proto měli chocholi takovou revoluci, že mrzli na majdanu.
OdpovědětVymazatJáchyme,
OdpovědětVymazatobjednával jsem v lídlšopu. Ale ne štempler, nýbrž běhací gatě. Dají se sice taky zakopnout pod postel, ale ty budou mít místo na opěradle mé židle.
Já jsem dnes při cestě k matčině doktorce zakopla a skoro upadla, balancovala jsem a přitom jsem si trhla tou šitou nohou... no nic.
OdpovědětVymazatU matky jsem s ní vedla asi po milionté vážný rozhovor, že ji budu muset dát někam do domova pro seniory, že už to prostě nezvládám.
Ona se na mě usmála a řekla: "Ale já mám pocit, že žádnou práci s ničím nedám, takhle to prostě funguje dobře. O čem to mluvíš?"
Já jí začala ukazovat - kdo ti vypral svetr, tepláky, ponožky? Kdo ti koupil a donesl jídlo k večeři? Kdo vyzvedl u doktorky recepty, v lékárně léky a připravil ti je na každý den? Kdo ti přinesl pleny a odnesl špinavé? Kdo ti povlékl postel a vypral prádlo? Kdo ti myje a natáčí vlasy?....
Ona se koukala jako dítě - "No vidíš...".
A tak je to pořád dokola, zítra už zase bude domov odmítat....
To je mazec.
VymazatTo máma mojí švagrové měla Alzenheimera jak prase,nepoznavala vlastní dceru,ptala se jí,která ty jseš, ale jak jí dali do domova,hned se jí rozsvítilo a tady já nebudu,chci k dcerušce.
VymazatSourozence nemáte, Aleno? že Vás v tom takhle nechají.
VymazatA přitom bych teď skoro potřebovala, aby se někdo pár dní staral o mne... ale to si netroufnu ani pomyslet.
VymazatNedávno jsem poslouchala knihu Terezy Boučkové: Život je nádherný. S jejími politickými názory dost nesouhlasím, ale rodinné problémy chápu a že ty ona má tuplované, nezrušitelnou adopcí dvou cikánských chlapců, kterým se poctivě věnovala, pak o tom napsala knihu a článek, že prostě my si nemůžeme adoptovat jiné etnikum, že to nejde, že se geny projeví... a byla za to ostouzena hrozně.
No, v této knize je pokračování a ona si zde sama před sebou obhajuje svůj nesmiřitelný a odmítavý postoj k těmto nyní dospělým lidem, kteří se o nic nesnaží, o nic neúsilují, jen parazitují a stále to zkoušejí i na ni.
Ale to jsem odbočila. Autorka má maminku s pokročilým Alzheimerem a tak pro ni požádala o příspěvek na péči. Popisuje tu anabázi a je to jako obtisk mého snažení.
Začala jsem loni v září. Z Úřadu práce přišli v listopadu šetřit matčiny schopnosti. ta se jim předváděla jako paní dokonalá. K tomu posudek od obvoďačky, musela jsem na Úřad práce přinést ověřené kopie smluv pečovatelské služby a pod... - v březnu 2018 přišlo zamítnutí.
Já se odvolala v termínu. V červnu přišel dopis, ať tedy doložím nové skutečnosti. Tak zase k obvoďačce, stav matky se přitom zhoršoval skokem.. doktorce jsem vysvětlila, co musí napsat, ona to sama v 66 letech asi nevěděla (tam se hodnotí určité úkony, kterých šetřená osoba je či není schopna), znovu jsem zaplatila za posudek. Sepsala dopis, přiložila nové smlouvy o péči atd. Muselo se to odnést do Podskalské na Posudkovou komisi, naštěstí jsem tam zavolala a dovolala se, komise zasedala za čtyři dny! Tak do Prahy, do úřadu, tam zamčeno, jen na kód. Tak jsem čekala, až někdo půjde dovnitř a vmáčkla jsem se s ním, že jdu za paní tou a tou... přijdu do kanceláře, předávám spis úředníkovi a on: "Kdo vás sem pustil?" Já: "jeden pán"... "A jak vypadal?" To už jsem toho měla dost a řekla jsem mu, ať převezme spis, potvrdí mi na kopii převzetí a tím to končí.
Matce zvýšení uznali v listopadu. V prosinci předávají spis na Úřad práce příslušné čtvrti. V lednu 2019 se tím začnou zabývat a od února by to snad měla dostat.
Tak celá anabáze trvala - rok a půl.
A teď jak o to požádá staroušek, co nikoho nemá anebo co jeho blízcí nejsou sto vynaložit stejnou námahu jako já?
Tak takovým snad pomůže ten doktor,zželí se mu a vše zařídí, záleží na obvoďákovi,ten má páky a možnosti a tam to většinou vše vázne. Doktoři jsou zavaleni administrativou, která je sere a brzdí to naschvál.Jak se to dostane na úřad práce, je vyhráno, tam mají lhůty ze zákona a nesmí je překročit, většinou to je 30 dní, takže 30 dní na ÚP, 30 dní na socialce přijde paní šetřit odešle znovu na ÚP a tam zas za 30 dní rozhodnou,tudíž 3 měsíce plus tolik,než zareaguje doktor,ten lhůty nemá
VymazatTakže hýčkat obvoďáka tam je zakopaný pes.
To je osud jedináčků.
VymazatA Gaio, teorie je krásná - 30 dnů, možná někde ve vyhlášce, ale u nás to bylo rok a půl. Všechny termíny jsem já nejen dodržela, ale vždy jsem to podávala hned. Tak jakých třicet dnů. To je jen úřednická pohádka.
PS. pokud ji něco priznaji dostanete to zpětně k datu zazadani takže za rok a půl zpět to budete v balíku. O domov důchodců též už zažádejte čeká se i 2 roky.
OdpovědětVymazatTo už tak dnes není. Žádný pořadník. Žádost si do foroty podat můžete, ale řeší se to, když je to aktuální a vy musíte ZNOVU dodat zprávu obvodního lékaře.
VymazatMámu jsme měli doma celou dobu, do Dvorců jsme ji odvezli týden před smrtí. Alzheimer trval 5 let od prvních příznaků po ztrátu polykacího a mžikacího reflexu.
VymazatAle asi jste na to nebyl sám a maminka bydlela s vámi.
VymazatÚroveň programů všech tv je kontrolována mým pesákem. Právě sleduje Emmu od Jane Austinové. Naprosto konsternován. Proboha, už i ta zvířena!?
OdpovědětVymazatA jak se mu Emma líbila? Mně moc ne, ani knížka, Austenová má lepší věci.
VymazatNejvětší tíhu nesl otec.
VymazatEmma nic moc, takový cajdák, ale pes u toho nakonec usnul.
VymazatAlzeimer je hrozný, jak píšete, přesně pět let trval i u mé maminky. Potom poznávala jen mě a mé děti. Vždy se rozzářila, když jsem přišla za ní. Nejhorší pro mě bylo, když měla jasnou chvilku a nemohla pochopit, co že se to s ní děje, že to přeci nemůže být ona. To jsem brečela, to rvalo srdce.
Byl jsem u ní den před smrí, hlásil jsem ji po tváři, dívala se do stropu a cítil jsem, že mě poznává. Vyčítám si, že jsem u ní nebyl do poslední chvíle.
VymazatŽloutek, cukr, kostka másla
OdpovědětVymazatposlední mi náděj zhasla
na postavu atleta,
z trouby trčí kotleta.
Datle, fíky, kakaový prach
v hrnci se už močí hrách
v záloze jsou fazole
věnec leží na stole.
Majonéza, brambor, mrkev
člověk je už z toho mrtev,
vysavač a kapr
je to celé na prd.
A do toho ještě stromek
balíčků je plný domek,
kýbl, hadra, utěrka
od středy do úterka.
Je to boží svátek
dětí, otců, matek
tak už toho bylo dost
babička má v krku kost.
Tohle zadáme Marii, to chce zhudebnit :)
VymazatTřeba by stačila melodie vánoce vánoce přicházejí
VymazatA do toho summit NATO
OdpovědětVymazatv předsíni je samé bláto
komentátor Luboš Rosí
trestní oznámení nosí
na Soukupa Jardu
že má další miliardu.
Zeman na to hodil bobek
trestanci se nehnou z kobek
amnestie bude jindy
v televizi jedou pindy:
dva tisíce amíků
bere v Rakká za kliku
a po letech jedou domů
už mají mír, u sta hromů.
Kavárna se slušně chová
jenom Nora Fridrichová
pár vět ještě napíše
na Andyho Babiše.
Máme tady svátky míru
i ten Ahmed v Abú Síru
strčí doutnák do vody,
jsou to svátky pohody.
co s těmi traktory ?
VymazatZemanova ekonomická diplomacie v praxi. Ze slíbených zakázek Zetoru je propouštění
Schillerová dojatě vzpomíná na Havla. „Nech dou do p*či pravda a láska,“ hlásí Babiš.............
a Sputnik to Foru pěkně nandal
Ruský Sputnik soudí, že nám Monika Babišová zkazila náladu. Vůbec ne! Naopak
Forum 24
jsou to důsledky protiruských sancí.
VymazatU nás -4°C a poletuje sníh. Nemáme tu tolik, kolik ukazuje exteriér krmítka pana Ládika, ale u nás zatím fakt dobrý :)
OdpovědětVymazatU nás po sněhu ani památky, kolem nuly, přidala jsem cukroví (mladá ještě asi včera vyráběla nějaké oplatko-karamelo-ořechové řezy a dnes sestra doveze na jí navržený první čenž za zázvorky a žitné perníky její pracky a šuhajdy + krabičku od ní), včerejší psiska a téměř úplněk nad osvětleným stromkem v soukromém lesíku:
OdpovědětVymazathttps://www.jpeg.cz/album/HJCg
To je 33 druhů?
VymazatJáchym dneska draží Pinkasy.
OdpovědětVymazatLádik pindá u kasy
OdpovědětVymazatže prej dražím pinkasy!
Krindy pindy, to jsou pindy
na pinkase dojde jindy
dnes si koupím jeleni
jak si říjí v zeleni!
Obraz bude u stepleru
snad se štěstím neposeru
kolem nich je zlatý rám
bože, bože já se mám!
Bože, jelen v zlatém rámu!
VymazatTo já si ten stepler zlámu
jak se za ním budu hnát
třeba si i zlomím hnát.
To je velká motivace
šlapu za ním křivolace
přes oči mě šlehá houští
z nosu, uší se krev spouští
to je víc než salám vpředu
nedbám žaludečních vředů
ženu se vpřed jako chrt
kdo to nezná, ten ví prd.
Pod stepler si dávám bednu
Vymazatje to nízko, ještě jednu!
Velux už mám do půl pasu
jelen utek, po něm pasu
kam že běžel? Do Pinkasů!
Sundávám si svetr, triko
vari pryč, ty turistiko!
Já teď běžím jako Bolt
v levé oštěp, v pravé kolt
dole už mi mávaj lidi
policajt dopravu řídí
snad se mi ten jelen vrátí
už mi prdel lezla z gatí.
Pánové díky!!! :-)
VymazatJáchym umí!! taky.
VymazatLádikovy básně by se mohly v předvánočním čase zpívat na tuto nesmrtelnou vánoční melodii
OdpovědětVymazathttps://youtu.be/E8gmARGvPlI
To je krásná melodie
Vymazattáhne se, jak řeka Dyje
samý oblouk, zákruta
tu trčí kly mamuta
tu hnízdila břehule
tu má chatu Středule.
Tak to se musím zapojit: tahle dýchavičná s.ačka není vůbec melodická, je to ufuněná americká šmudla, br, i rádio bych vypla. (komu se líbí, tomu to neberu)
VymazatKrásná vánoční melodie je Tichá noc, jediný opravdový melodický klenot. Gruberovi a Mohrovi se tenkrát povedla. A vlastně bude mít letos 200 let od premiéry, na Štědrý večer, v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salzburgu.
Heilige Nacht
Vymazatto bude jacht!
Když si ježíš pustí žilou
obdaří mě ještě vilou.
Glo glo glo gloria
pojedu do Ria.
" ufuněná rakouská šmudla"
VymazatA co takhle :
Děduška Maroz jolku nam priňos
lúčše jolky nět što priňos nam děd
Jo, jolka jo! - Da, jolka da!!!
Mahalia Jackson - Silent Night, Holy Night
Vymazathttps://www.youtube.com/watch?v=1QGj2xgnN8A
Anonyme, jste blbej, až to tříská dveřma.
VymazatMně se moc líbí pro netypické video
VymazatSILENT NIGHT by SISSEL
https://www.youtube.com/watch?v=2EMH-3evZV8
Hezké video.
VymazatJeště budeme rádi vzpomínat na staré písně a skladby našich sousedů, rakouských a německých skladatelů. Brzy už se od nich dočkáme převážně jen kvílení muezzínů, jestli bude školství a kultura pokračovat takovým směrem, jako nyní.
George nemá s Amerikou nic společného, je po otci Řek a po matce Brit.
VymazatJá nevím, kdo je George, asi se to vztahuje k té písničce nahoře. Říkám tomu americký styl, stejně jako třeba americké reklamy. Dost mi vadí i americké Vánoce, s tím jejich běsněním, a celé pojetí "poezie" zimy, sněhových vloček, atd. Přebarvené, přeřvané, přežrané.
VymazatPopmjůzik je angloamerický,s tím nic nenaděláme. Zatím. Jednou tady budem poslouchat jen asijské a muezinské vytí, tak si zatím uzivejme
VymazatAkorát nevím, kdo by zvládl ta belcanta myslím, že v současnosti už ani Karel Gott ne , ale aspoň bychom si provetrali plíce
OdpovědětVymazatK čemu je dnes belkanto
Vymazathlavně dárky, že Santo?
Dneska letí džinglbels
nahoře i dole bez
krystmas jak se patří
nejdou ani kapři
lidem stačí filety
některým jen tablety.
Srdečně zdravím, u nás bílo a sněží.
OdpovědětVymazatDíky za krtince, pane domácí.
Tracy Chapman & Eric Clapton - Give Me One Reason (1999)
https://www.youtube.com/watch?v=YIXh0JNvuHs
Christmas in Vienna 1999 The Three Tenors L.Pavarotti, J.Carreras,P.Domingo
https://www.youtube.com/watch?v=y3K5oLg-Fq4
Szidi Tobias - Na hotelu v Olomouci (LIVE 2012)
Pro pana Kopíčka
Tchaikovsky: Violin Concerto / Belkin Bernstein New York Philharmonic (1975 Movie Live)
https://www.youtube.com/watch?v=GzX9GSao1QI
Zdravím Annu a dík za příděl čtvrtečních hudebních dárečků!
VymazatSednu si na okraj vany, pod zadkem složenou osušku,na dno vany si dám lavór, do něj horkou vodu s koupelnovou solí, noťas se sluchátky vedle umyvadla a budu poslouchat.
Bureš chválí rozpočet.
OdpovědětVymazatCo Faultýnku, tys to čet?
Ty jsi na to zase sral
ty jsi vždycky o kus dál;
já mám jednu nohu v base
a ty žereš jako prase.
Ládik, poetický kombajn...
VymazatJá nestíhám básnit onlajn
u sousedů štěknou psi
já nesepnu synapsi
můj mozek je ojetina
držet krok by byla dřina
stárnou poetické svaly
připadám si vetchý, malý
Asi žeru málo špeku
přátelé, je to fakt k vzteku.
Občas si na váhu vlezu
chca nechca uroním selzu.
Co mám dělat s BMI ?
Já se z toho pobleji!
Furt mám třiasedmdesát
chtěl bych aspoň devadesát...
Ladik rube jako v sloji
Vymazatpřijímá i pod obojí
plátek špeku hrnek mlíka
tiše! cosi kdesi tiká!
Když jsem míval synapse
Vymazatvolal jsem na vola pse!
Xtráří to celé slilo
vlebenimámšedobílo
něco jako bývá beton
teďka Tatry nebo Teton
jsou mi jedny kopečky
hlavně narvat do bečky
ovoce co rychle kvasí
to mě živí, to mě spasí.
V Praze sněží. Za chvíli vyrážím do ulic, ale mám po ranní četbě Nory docela veselou náladu. :-)
OdpovědětVymazatBradáčová kárá
OdpovědětVymazat(možná taky hárá)
Bradáčová radí
někomu to vadí
Bradáčová informuje
v zákulisí pikle kuje
něco jako Jirsák Čeněk
nebo jako Zuska Zdeněk.
Antoníne Kapku
OdpovědětVymazatuhni aspoň kapku!
Půjde kolem Alois Indra
známý jako Ani vindra
povede ho Kempný Pepa,
mezi nimi láska slepá.
Láska slepá ke straně
půjdou všichni oddaně
jednou všichni na popravu
tak to psali v rudém právu.
Tak teď poslouchám mé oblíbené
OdpovědětVymazatJacqueline du Pré, Dvořák Cello Concerto in B minor op.104
https://www.youtube.com/watch?v=llB7NaWLUc4
a čekám, mají mi přivézt nákup, co jsem objednala v Tescu. Jsem šťastná, že k nám Tesco dováží. Ještě bych brala, kdyby to i uklidili, protože mám vždycky problémy to všechno uskladnit, nakupuju jednou za 14 dní. Dnes to bude obzvlášť problematické, mám nákup za 9 tisíc. Bude tu od soboty do středy dcera s rodinou, takže 9 jídel pro 7 lidí, v úterý pro 9, místo cukroví (to doveze dcera) nakupuju ořechy a sušené ovoce... Naštěstí máme proti bytu komoru, kde máme police a využíváme jako špajz.
Takhle umírají jasany:
OdpovědětVymazathttps://imgur.com/a/2TEOD6C
Tak ještě mám setřít 4 políčka na svém adventním losu a zatím výhra jen stokorun, což je skoro prd.Dnes jsem nechala 467 korun jen v zelenině za trochu ovoce.
OdpovědětVymazatJá zase objednával v Notinu.
VymazatTam jsou též pěkné pálky. Tam já objednávala už v listopadu, kdyže měli víkend bez dopravy a stejně to vyšlo na 15 set.Versace miniatury a Bvlgari rose goldea.
VymazatJenom kontrolní otázku Ládikovi a Gaie: máte snad nějaká očekávání, vůči těm objednávkám? :-)
VymazatV první vlně jsem tam koupil 3 flašky, teď jenom 1. Dohromady 0,4 litru čehosi, zpaměti znám jadore.
Vymazatmarie -
Vymazatmám očekávání, že to bude zítra. Jinak si to můžou strčit.
Očekávám, že to bude vonět. Aromaterapii,to já potřebuji. Tu rose goldeu jsem si vybrala podle vzorku, to jsem si nechala poslat asi 10 1 mililitrových odstřiků a tohle vybrala,vůni růží na zimu a ty versace už jsem jednou měla, takže ty jsou trefa najisto.
VymazatObchodní zástupci začínají vozit flašky.
OdpovědětVymazatJá jsem zakoupila jeden vaječný sen,2 láhve červeno vína, jedno se sice jmenuje rulandské modré, ale je prý červené a pak Vavřince a pak ještě mám Cinzano. No a zbytek rumu.
OdpovědětVymazatOno má být vlastně černé, je to Pinot noir, ale je červené. S tím rumem se bude krásně snoubit ☺
VymazatVíno s rumem , to jsem ještě nepila
VymazatOno dle mého kazit chutě obou tekutin škoda. Zkuste ale třeba rum do vychlazeného mléka, Gaio - v Bolu na Brači nás to naučili z opavské protialkoholky. Jó, to jsem ještě byla svobodná a můj jedinec právě sloužil vlasti, ale prý tento lék dávali užívat vyučujícím při loučení se se školou. Od té doby už jsem nepila ani já, ani on, třeba příležitostně zkusíme, zda se chuť nezměnila.
VymazatV žádném kšeftu jsem dnes nebyla, skecla jsem si se svou milou sestrou. Malinko nám tu bíle poprášilo, obecní zametací robota je také pohyb.
Mail mám pouze na Annu a pana domácího, tak přání pro všechny přidávám sem (i když snad internet vypadávat nebude, větší zelená písmena si, prosím, přimyslete:
Přeji Vám všem po roce hezké, štědré Vánoce,
radost, úspěch, pevný krok a pak šťastný nový rok.
https://www.youtube.com/watch?v=QZksNMoF0ek
To: Anna
Vyráběla jsem také přání Evě - nenašla jsem ale žádnou použitelnou písničku o tomto jménu. Znáte nějakou Vy?
Díky za přání, Babo Jago.
VymazatDocela hezká písnička od Nightwish
Eva - Nightwish
https://www.youtube.com/watch?v=tspgqtWA4HA
Mléko s rumem,tomu jsme říkali za studií tygří mléko rum s vodou je grog rum s griotkou a zelenou je semafor.Rum jen s griotkou je též dobrá kombinace.
VymazatTen rum s vínem byla samozřejmě legrace, ale když už jej Gaia zmínila ;)
VymazatInternet píše, Lištičko, že "Svařené víno s rumem - recepty, které budete milovat". Všeliké ty svařáky na jarmarcích mi sice voní, ale nemusím je.
VymazatJá mívala a mám pořád ráda červené, v mládí jsem ale tvrdívala, že nejlepší "víno" je gin fizz. Osvěžující, v Bohémě na boku Janáčkova divadla dokonce i šlehaným bílkem zdobený.
Hezky jsme si poalkoholovaly, co? Jo, Cinzano je docela dobré s pomerančovým džusem, Gaio, ten my ale doma nevedeme a už se možná opakuju.
Jaguško, já vím, ale udělat z pinot noir svařák je proti přírodě! Jo, takhle z nějakého stolního vína udělat svařák a dolít rumem,, tak to je krásná námořnická záležitost, ale burgundu nekazit, prosím ;o)
VymazatMně letos poprvé nikdo flašky nevozí...
OdpovědětVymazathttps://www.ladikvetvicka.cz/index.php/2018/12/18/pozadi-hysterie-proti-huawei-americanum-chybi-zadni-vratka/
a pěkný blues
https://www.youtube.com/watch?v=O0Urvfo5RQw
A jak letos s karet? Když ho koupím zítra, tak do pondělí určitě bude smrdět, jsou to ty pověstné 3 dny,co ryba a host smrdí. Mrazit ho nechci.
OdpovědětVymazatS kaprem oprava
VymazatV sobotu nemohu a v neděli už jistě nebudou
Gaio, jestli jste přesvědčená, že v neděli už nebudou, tak ho kupte zítra odpoledne, vykuchejte ho, nebo si nechte vykuchat. Vnitřnosti bych uvařila, lednici si nastavila na nízkou teplotu, podle mě v lednici kapr vydrží. Pročtěte si
Vymazathttps://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/8144-jak-dlouho-vydrzi-kapr-v-lednici.html
Syn zabil kapry včera večer. Dala jsem je ven, kde bylo -4°C, ráno jsem je vykostila a znovu dala ven, dnes nad nulou nebylo. V sobotu je dám do mléka a v neděli si je sliju, osuším a nasolím. Pokud by se oteplilo, dám do ledničky na 2°C.
VymazatTak polévku si asi uvařím a sním o víkendu a kapr asi vydrží. Dik za inspiraci
VymazatVánoce, Vánoce přicházejí (Veselé Vánoce)
OdpovědětVymazathttps://www.youtube.com/watch?v=y-2Gd9sS1Ao
Budu na počítači zase až ve čtvrtek, tak všem přeju pohodové Vánoce.
Vám taky, Anno. Hezké, sváteční a pohodové ☺
VymazatTeď jsem musel vybrzdit hajzla s náklaďákem, nedal mi přednost. Vánočně, ne do úplného zastavení.
OdpovědětVymazatVíno s rumem je portské.
OdpovědětVymazatAnně přeju také klidné a pohodové Vánoce, s ostatními snad ještě do svátků pokecáme, na přání je čas.
OdpovědětVymazatJá kapra nee, nikdo nechtěl vybírat kosti, tak u nás celoživotní zvyk je file.
Potřebuju relax, tak koukám na Slečnu Drsňáka 2, Sandra je zase boží.
Pak už jen budu louskat ořechy, bábovky z nich mají úspěch a mám jich spotřebu. Možná se při tom kouknu na Jílkovou, jestli bude. Tak pěkný večer.
Další kolo zametání sněhového poprašku je za mnou. Obchází dnes tenhle mail (Vám, Lištičko, také?)- to jsem musela na jpeg zkusit vložit:
OdpovědětVymazat"Přejí krásný vánoční čas, bez shonu a stresu,
plný zdraví a pohody, k tomu dárek nesu.
Aby se Vám všechna přání i touhy splnily
a žádné trampoty a starosti vůbec netrápily.
Vezmi si, kolik potřebuješ a pak to pošli dál..."
https://www.jpeg.cz/obrazek/Hp9cQ
Relaxu a ještě něčeho prý se docílí, když si doma spálíte bobkový list - zkoušet nebudu. Dobrou noc.
Zrovna jsem četla jedno moudro.
VymazatVšichni chtějí Vaše dobro.
Nedejte si ho vzít.
Všichni chtějí vaše dobro…
VymazatVšichni chtějí vaše dobro. Nedejte si ho vzít, radil Radkin Honzák na Festivalu Psychologie.cz.
I Radkin? Tak on je plagiátor?
VymazatMaruška říkala, že jste blbej, až to tříská dveřmi, mně zas přijdete bl.bej jako štoudev. Holt jiný kraj, jiné pojmenování, ale blb už to má prostě tak,. Štoudev, dveře...
VymazatZdejší intelektuálky....
VymazatInu, to se pozná.
Tužka napíše,....každý rok si dopřeju jeden den obhlídky vánočního shonu v nějakém větším až velkém městě.
OdpovědětVymazatLetos to bylo hodně úsporné,....jedno krajské město, projít jednu vánoční výstavu v galerii,/...noóó, jsem kritik amatér, nezaujala mne,/ a pak vánoční tržiště, městem tak pět kiláků, a na čumandu do výloh, co kde nabízí, a jakou mají výzdobu,...a taky jedno nákupní centrum.
Sice jsem si vzala delší peníze, kdyby mne něco tak zaujalo, že bych měla pocit, že bez toho nedokáži dožít zítřejšího rána,...a současně jsem si dala slib, nezávazný, nic si nekoupit. Protože fakt nic nepotřebuji. Koupila jsem si dva makové koláče v soukromém malém pekařství,...ty jsem snědla na vánočních trzích, protože tam každý něco pojídal a popíjel,...bylo totiž poledne,...a lidí málo, až mě to zarazilo, jak málo. No poletoval sníh kombinovaný kapkami, tak asi proto.
I nákupní centrum mne překvapilo,...to už bylo odpoledne a lidí skoro žádní, fakt,...v kavárenských boxech tak 4-5-6...jedinců, nebo dva v páru. Teskoma například zela úplně prázdnotou, ani noha. V Bambuli dvě maminky s kočárky,....na jezdicích schodech, když jsem odcházela z toho centra, tak v obou směrech nahoru-dolů, tak dvacet lidí.
Bylo tedy extra nevlídné počasí, déšť se sněhem, tak asi.
Byla jsem vlakem a dálkovým autobusem,...konečně na jízdním řádu udělali úpravu, že od našeho hrkavého pacifiku stihnu v okresním městě dálkový autobus,...někomu to došlo, stačilo udělat posun o pouhých sedm minut,...jelo to úplně přesně, vločkykalamitky na to neměly vliv.
Mám to tak ráda,...sedím u okna a sleduji vesnice a městečka a jejich vánoční výzdobu,...a přemýšlím si, cestu znám,...sleduji kdejakou změnu. Autem bych musela hlídat deset a i víc nenadálých náhodných situací,žádné zírání kolem,...odevzdala jsem se do rukou profesionálů,...a mám radost, že zesynchronizovali tento spoj....budu ho využívat, až se mi zachce zase marnit čas sledováním lidského mraveniště,...které, teda dnes, bylo v jakémsi útlumu. Zato já né,...pochodovala jsem městem, stačí dobré boty, čepice, rukavice , šálka,...nejsem cukrová figurka.
Budu se opakovat,...klidný Advent přeji,...Tužka.
Digitální demence. Je to nemoc. Ti lidé mají bludy, že jsou elfové a bojují proti ruským agentům. Ale prý se to dá léčit, vyčetl Jaroslav Bašta
OdpovědětVymazatČeši mají své historické zkušenosti se dvěma totalitami (nacistickou a komunistickou) i s opakovanou zradou spojenců v roce 1938 a 1968, takže starší generace, která většinou netrpí digitální demencí, se vyznačuje velmi realistickými názory prostými iluzí. Proto jsme skeptičtí ke všem slibům a ujišťováním o dobré vůli všech velmocí. U části mladší generace to, bohužel, neplatí. Kromě nedostatku zkušeností jde o fyziologický proces, který velice přesně popsal profesor Manfred Spitzer v knize Digitální demence. Z toho onemocnění plynou ta často opakovaná slova o české mediální negramotnosti, čecháčkovství a nenávisti k vlastnímu národu ze strany aktivistů a části politiků. Postižení totiž vyvolává agresivitu a narušuje kognitivní schopnosti, připomíná stavy po těžkém úrazu hlavy či duševní chorobu. Lidé, kteří jim trpí, se pak sdružují a zabývají se různými udavačskými aktivitami na síti i v reálu, lezou slušným lidem do jejich mailové pošty, trpí bludnými představami typu, že jsou bojovníci proti ruským agentům, zastánci evropských hodnot, elfové nebo piráti. Naštěstí pan profesor ve svých knihách ujišťuje, že se to dá léčit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Digitalni-demence-Je-to-nemoc-Ti-lide-maji-bludy-ze-jsou-elfove-a-bojuji-proti-ruskym-agentum-Ale-pry-se-to-da-lecit-vycetl-Jaroslav-Basta-564037
Zrada se nezapomíná a neodpouští.
VymazatDlouhá noc, asi nastává zima. Ti horníci se z ní ale už neprobudí.
OdpovědětVymazatHamáček investuje do platů.
OdpovědětVymazatKdyby si koupil lopatu
a přehazoval písek z místa na místo
získal by voliče najisto.
Takhle mlátí prázdnou slámu
okecá si přitom tlamu
a nakrkne plno lidí;
pan Altner to vidí.
Já bych se na nějaký advent vybod. Jenom popřeji klidné vánoce, to se asi sluší, to neublíží. Někomu to může ale vadit, že jde o schválnost. V tom případě to beru zpět. Čert aby se v tom vyznal.
OdpovědětVymazatTaky mě to věčné popřávání leze na nervy a ještě mi chce každý třást rukou plnou bakterií.Mailovou schránku mám plnou vanocnich nesmyslů.
VymazatDnes ještě utratí pár korun za pečivo a kousek kapra a pak až před silvestra nějaký salám a veku mám předsevzetí do konce roku utratit tak maximálně litr.Tak jsem zvědavá , jestli to splním
OdpovědětVymazatUvažuju o kolopedu.
OdpovědětVymazat