30 prosince, 2016
20 prosince, 2016
19 prosince, 2016
15 prosince, 2016
12 prosince, 2016
09 prosince, 2016
05 prosince, 2016
03 prosince, 2016
29 listopadu, 2016
25 listopadu, 2016
22 listopadu, 2016
18 listopadu, 2016
14 listopadu, 2016
09 listopadu, 2016
06 listopadu, 2016
02 listopadu, 2016
28 října, 2016
25 října, 2016
22 října, 2016
18 října, 2016
16 října, 2016
13 října, 2016
11 října, 2016
08 října, 2016
05 října, 2016
29 září, 2016
28 září, 2016
22 září, 2016
19 září, 2016
15 září, 2016
13 září, 2016
Ládikův!!! BKB
Technická zpráva o
Běhu k blázinci (BKB)
1. ročník 2016
Trasa + okrajové
podmínky:
Parkoviště v sedle Ramzová, kolem hraničních kamenů hřebenem
Rychlebských hor do zaniklé osady Rosenkranz, dále po červené zn. k
Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě.
délka cca 40km, stoupání cca 2650m, klesání cca 3000m;
člověk 98kg, 188cm, 58,5 roku, nesportovec
příprava: 2 roky běhů 10-20km cca ob den, ročně po 2600 km
10.9.2016, start v 11:11hod.; 20-25°C, jasno;
občerstvovací stanice: 28. km
Před startem:
BKB není
maratonská trať, zejména ne svým profilem a povrchem. Jde o "trail
running", podle mě je to běh v přírodě bez omezení. Délku jde těžko zjistit bez GPS záznamu
(neměl jsem). Podle různých map a rozcestníků je to 38-42km, ale nikde nejsou
všechny úseky, navíc zacházky a odbočky.
Z odborné literatury jsem vyčetl několik dobrých rad, co
udělat před maratonem:
- předávkovat se cukrem několik dní dopředu (sáček bonbonů
večer před)
- před startem se zavodnit (3 deci Poděbradky s bublinkama)
- namastit si chodidla a prsty (ráno indulonou)
- přelepit si bradavky náplastí (měl jsem nové těsné tričko,
lepení vynecháno).
Výbava:
Závodní krosovky Inov8 Race Ultra 270, téměř nové; nízké
návleky Inov8; krátké běžecké šortky Craft; "funkční" triko Salomon;
ledvinka Salomon pro 2x0,5 litru + kapsa na mobil; občanský průkaz, 200 Kč,
toaletní papír, kšiltovka topenářské firmy; nabitý mobil.
Zapomněl jsem: jídlo na cestu, brýle na mobil.
Po startu:
Píše se: "nepřepálit start". To ani nešlo, protože začátek je výstup na Smrk (1127m),
stoupání 413m, Mapy.cz uvádí 2:01h, já měl 49 minut. Odfoukly ventilky flašek s
bublinovou sladkou minerálkou, musel jsem je otevřít a upít už na úpatí kopce -
žbluňkalo to v břiše, ulepený, přehřátý, z kšiltu už kapalo ... krize na prvním
kilometru.
Kolem
pěšiny hraniční kameny Bistum Breslaw (Vratislavské biskupství), zachovalé,
evidované.
http://www.imgup.cz/image/pu7 - začátek stoupání, vzadu Šerák
http://www.imgup.cz/image/puO - neostrý BB40
Na Smrku lidi, sběrač borůvek s hřebenem, vesměs samí Poláci
(podle pozdravu "dzieň dobry"). Ani jsem
tam nestál, protože za Smrkem je jedna z mála normálně běhatelných částí cesty:
Od Smrku
již začínají hraniční kameny mezi státy. Kdysi mezi Německem (D) a
Československem. Dnes je tam Polsko a Polák to vyřešil vytesáním rýhy pod D
(aby měl P) a pro jistotu do vylepšil štětcem a barvou ... je to po celé délce
hranice v Rychlebách (Reichensteine Gebirge):
Příjemný
běžecký úsek trvá jen 1,5km - následuje kořenově-kamenitý sešup do bezejmenného
sedla (860m) a vlnkama nahoru dolů pod Kovadlinu (989m), na kterou je kamenitý
výlez, občas jsem použil i ruku. Nahoře už nefungoval ajfon, protože z kšiltu
na něj kapal pot a nebylo o čím osušit, pak se to povedlo, ale ostrost byla
tatam:
A zase dolů po kamenech, dost prudce, v cestě zase Poláci
(stoupali nahoru) - převážně skupiny 5-10 lidí s malými dětmi, expediční
vybavení, zdravil málokdo, tak jsem se na ně taky vy.. A nahoru na Břidličný, sedlo, nahoru na
Pomezný, sedlo, nahoru na Špičák ... mezitím bezejmenné nahoru a dolů, rovinka
ani jedna, všechno křivé, oči upřeny na každý krok. Pod Špičákem jsem dopil
vodu, protože za ním (u červené značky na české straně) měl být pramen (14.km).
Opravdu tam
byl, voda tekla z hloubky (nad pramenem sucho) - nešla pít, jak byla ledová.
čepoval tam nějaký kluk-dálkař s krosnou, mířil mým směrem, ale měl plán být u
blázince za 2 noci. Bral 6 litrů do 3 petek. Zůstal jsem na červené a po ní do
zaniklé osady Hraničky; už v lese u lesní cesty (konečně normální běhání) bylo
vidět dávnou lidskou činnost. Tehdy asi nedávali dávky a lidi museli pro své
uživení a přežití něco dělat.
Hraničky jsem navštívil už mockrát. Zbyl tam jeden dům. Dnes
bylo živo - 3 auta volně po louce, motorkář, 3 cyklisti - asi lidi chtějí
navštěvovat místa, kde údajně nic není. Přeběhl jsem Hraničky ke státní
hranici, kde jsou dřevěné sochy vyhnanců a pokračoval polskou pohraniční buší k
Černému koutu.
Terén nic
moc, dobrý jen pro masáže kotníků.... ale našel jsem pořádný dřevěný hřib a
těšil se na místo evropského významu, Černý kout. Tam jsem vloni zabalil pokusný
nultý ročník BKB, tam Václav Havel pašoval samizdaty ještě 18.9.1989. K Černému koutu se mi to táhlo,
nekonečně...
Někdo umyl nápis "republika", asi aby se
ubezpečil, že je. Chybí jen lavička VH a zvon VH, aby toto evropsky významné
místo bylo světové. Škoda, že to někdo nedotáhl do konce...
A znovu
polskou buší nahoru a dolů, březové háje bez kozáků a křemenáčů, horko a dopití
vody, která už dávno měla tělesnou teplotu. Výstup na Koníček (850m) je
poslední větší stoupák před Landeckým sedlem, modrá značka zmizela a zbyl
nechozený chodníček dávných houbařů. V Landeckém sedle (28.km) mám plánovanou
občerstvovačku před výstupem na Borůvkovou horu... Dopadlo to podle plánu,
snědl jsem bebedobréráno a zapil redbulem; kontrola ponožek, návleků, dotažení
tkaniček ... všechno v nejlepším pořádku, žádný otlak, natož puchýř. Začínají
se dloužit stíny. Za sedlem je běhatelná louka pod Borůvkovou horu. Výstup na ni už byl jen indiánský běh,
souvisle bych to dal možná za čerstva.
Borůvková
hora (899m) už byla prostá turistů, jen 2 cyklisti a nějaký dusot v rozhledně.
Za ní po hřebenové červené o 300m níž do zaniklé osady Růženec.
Pak už
klesání (občas stoupání) po kamenité lesní cestě úbočím vrchu Javorník k cíli cesty,
psychiatrické léčebně v zámečku (viditelné od daňčí obory), kde v parku je
žulová oválná nádrž, napájená vodou z lesního potoka, lákající otužilce k
přírodnímu koupání.
Závěr:
Prvotní
pocit ze špatného času 7:24 h vystřídala dobrá nálada z výborné přírodní koupele
a zjištění, že tělesná schránka funguje bez závad, vybavení bylo vynikající a
momentálně (48 h po doběhu) můžu jít běhat.
Po rovině
by se to podobným úsilím dalo zaběhnout za 4-4,5 hodiny, ale převýšení dělá své
(3x Lysá nahoru + 4x dolů, navíc stále krpálem), taky horko bylo úmorné.
Nakonec mám z akce dobrý pocit, dá se to zopakovat v bližších oblastech - v
Beskydách...
12 září, 2016
10 září, 2016
06 září, 2016
05 září, 2016
03 září, 2016
01 září, 2016
30 srpna, 2016
27 srpna, 2016
25 srpna, 2016
24 srpna, 2016
22 srpna, 2016
20 srpna, 2016
17 srpna, 2016
15 srpna, 2016
12 srpna, 2016
10 srpna, 2016
08 srpna, 2016
04 srpna, 2016
01 srpna, 2016
29 července, 2016
27 července, 2016
26 července, 2016
23 července, 2016
21 července, 2016
19 července, 2016
16 července, 2016
13 července, 2016
12 července, 2016
07 července, 2016
03 července, 2016
01 července, 2016
29 června, 2016
27 června, 2016
24 června, 2016
22 června, 2016
15 června, 2016
13 června, 2016
09 června, 2016
06 června, 2016
02 června, 2016
31 května, 2016
27 května, 2016
24 května, 2016
22 května, 2016
19 května, 2016
17 května, 2016
14 května, 2016
12 května, 2016
09 května, 2016
07 května, 2016
04 května, 2016
02 května, 2016
29 dubna, 2016
25 dubna, 2016
22 dubna, 2016
18 dubna, 2016
14 dubna, 2016
11 dubna, 2016
08 dubna, 2016
05 dubna, 2016
01 dubna, 2016
29 března, 2016
25 března, 2016
22 března, 2016
18 března, 2016
15 března, 2016
11 března, 2016
07 března, 2016
03 března, 2016
29 února, 2016
26 února, 2016
22 února, 2016
19 února, 2016
17 února, 2016
15 února, 2016
13 února, 2016
10 února, 2016
04 února, 2016
01 února, 2016
28 ledna, 2016
26 ledna, 2016
23 ledna, 2016
20 ledna, 2016
17 ledna, 2016
13 ledna, 2016
11 ledna, 2016
07 ledna, 2016
03 ledna, 2016
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)